Konec elektronické evidence tržeb, udávání a pokut už je na dohled. S EET se podnikatelé potýkali šest let

Jak píše Echo24, snaha bývalého ministra financí a premiéra Andreje Babiše (ANO) kontrolovat obchodníkům tržby, spěje ke konci. Návrh na zrušení elektronické evidence tržeb podala vládní koalice. Protože má sněmovní většinu, návrh zřejmě bez problémů projde.

Systém je kvůli covidu přerušen

Babišovým záměrem při zavedení elektronické evidence tržeb bylo dle jeho slov narovnání podnikatelského prostředí. Jak připomíná ČT24, vláda Petra Fialy má zrušení EET ve svém programovém prohlášení. Podle premiéra EET nepřineslo státu žádné významné prostředky. „Podnikatelům už vůbec ne, těm to peníze naopak sebralo. Tento avizovaný krok v této době dá lidem jistotu a podnikatelům pomůže,“ řekl během tiskové konference po březnovém jednání vlády.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Evidence začala platit 1. prosince 2016, nejprve pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu, následně se měla rozšířit na další obory. EET pak byla kvůli pandemii covidu až do konce roku 2022 přerušena. Znamená to, že podnikatelé aktuálně nemusí své tržby evidovat a úřady tuto povinnost nekontrolují. Babiš rozhodnutí nové vlády ostře kritizoval.

Při zrušení EET přijdou o místo někteří úředníci

Ekonom Lukáš Kovanda je přesvědčen, že zrušení elektronické evidence tržeb je dobrý krok. „Myslím si, že to prospěje podnikatelskému prostředí v České republice. Při EET zanikla spousta trafik, nebo hospod, které vlastně plnily svoji společenskou funkci a ukázalo se to při poměření těch nákladů a výnosů neefektivní. Takže si myslím, že toto rozhodnutí je dobré,“ uvedl pro Události247.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jak informují Lidovky, systém od ledna příštího roku odpojí také zhruba 53 tisíc podnikatelů a firem, kteří dosud elektronickou evidenci tržeb dobrovolně využívají. Finanční správa už také nebude potřebovat úředníky, kteří agendu okolo EET až dosud zajišťovali. Celá takto akce by měla podle ekonomů ušetřit okolo půl miliardy korun ročně. Erární rozpočet tak ale přijde v roce 2023 o 4,2 miliardy korun. To je totiž částka, kterou by teoreticky mohla evidence přinést navíc, pokud by zůstala zachována.