Buča i Kramatorsk. Západ se snaží shromáždit důkazy o spáchaných zvěrstvech, aby v budoucnu bylo možné odsouzení viníků

Jak informuje server El País, potvrzení válečného zločinu předchází rozsáhlá specializovaná kriminalistická práce. Tým prokuratury Mezinárodního trestního soudu (ICC) proto dorazil na Ukrajinu už 3. března, aby shromáždil co nejvíce důkazů o možných válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Zvěrstev se na Ukrajině už stalo mnoho. Od bombardování divadla a nemocnice v Mariupolu, přes masakr v Buči až po nedávné ostřelování vlakového nádraží v Kramatorsku. Ruská invaze na Ukrajinu navíc stále pokračuje.

Vyšetřování je komplikované

Není se tak čemu divit, že šéf Bílého domu Joe Biden označil činy spáchané na Ukrajině za genocidu. Dokázat ale spáchání válečných zločinů a odsouzení viníků nebude jednoduché. Své o tom ví Tore Soldal, který je bývalým vyšetřovatelem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Pro server El País uvedl, že postup vyšetřování u válečných zločinů je jiný oproti vyšetřování obyčejných zločinů. „Musíte mluvit se stovkami svědků a pozůstalých,“ řekl a poukázal na to, že je u nich zároveň nutné rozpoznat možné politické zájmy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Upozornil také na to, že celé vyšetřování probíhá během války, což značně vše komplikuje. Nejinak tomu je i u vyšetřování na Ukrajině. I proto tamní úřady vyzvaly občany, aby shromažďovali informace o možných válečných zločinech. Vyšetřovatelé musí postupovat velmi rychle. To v aktuální situaci ale komplikuje fakt, že mnoho Ukrajinců uprchlo do zahraničí. Podle výpočtů Organizace spojených národů se jedná o více než 4,6 milionu lidí. Musí tak být v rámci vyšetřování zapojeni i překladatelé, kteří vyslechnou uprchlíky v jiných zemích.

Miloševič se spravedlnosti nedočkal

Ke shromáždění důkazů se používá podle informací serveru El País také umělá inteligence, která pomůže rozpoznat podezřelé, pořizují se satelitní snímky, zkoumají se zvukové záznamy a především samozřejmě fyzické důkazy z místa činu. Odsouzení skutečného viníka je přesto velmi složité. Bývalý srbský prezident Slobodan Miloševič skončil za válečné zločiny z devadesátých let ve vězení až v roce 2001. Odsouzen ale nikdy nebyl, protože v roce 2006 ho dozorci našli v cele mrtvého.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Podle vyšetřovatele Soldala bude pro případné odsouzení šéfa Kremlu Vladimira Putina nutná spolupráce Ruska. Moskva by musela potvrdit, že ruský prezident vojákům velel. Hlavní žalobce ICC Karim Khan už proto požádal ruské úřady o spolupráci. Mezinárodní trestní soud v Haagu není jediný, který začal s vyšetřováním válečných zločinů na Ukrajině. Jak informoval server Novinky, ruskou agresí se začali zabývat také čeští kriminalisté. Vlastní vyšetřování spustila Národní centrála proti organizovanému zločinu.