Velké pondělní oslavy v Moskvě se blíží a úspěch stále nikde. Západ čeká, co Putin 9. května udělá
Přestože nic nenasvědčuje tomu, že by se válka na Ukrajině chýlila ke svému konci, Rusko na pondělí chystá velkolepé oslavy.
Obsah článku
Jak informuje server Al Jazeera, na moskevském Rudém náměstí proběhne v pondělí vojenská přehlídka. Bude se slavit Den vítězství. Právě tím je pro Rusy 9. květen, kdy si celá země připomíná konec druhé světové války a porážku nacistického Německa. Na každoroční slavnostní přehlídce ani letos nebudou chybět tisíce vojáků a vojenských vozidel. To všechno v situaci, kdy na Ukrajině probíhá válka. V ní se ale ruské armádě příliš nedaří. I proto v souvislosti s 9. květnem roste napětí, co ruský prezident Vladimir Putin k tomuto výročí vyhlásí.
Napětí roste
Dá se přepokládat, že tento den využije jako propagandistický nástroj. Spekulovalo se například o tom, že šéf Kremlu oficiálně vyhlásí Ukrajině válku. Dosud je totiž ze strany Moskvy invaze prezentovaná jako speciální vojenská operace. Tuto domněnku ale tento týden vyvrátil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jak informovala ČTK. Přesto se očekává, že nějaké Putinovo významné prohlášení ohledně války na Ukrajině proběhne, to potvrdil i profesor ruské historie na univerzitě v Miami Stephen Norris.
„Putin a jeho poradci jistě věnují pozornost historickým výročím a rádi je využívají k posílení své moci,“ cituje jeho slova server Al Jazeera. Den vítězství si Rusové připomínají už od roku 1965. V Evropě se oslavuje konec druhé světové války už 8. května. Není třeba za tím hledat žádné složité důvody. Způsobeno je to pouze časovým rozdílem mezi Berlínem a Moskvou. Dříve i Ukrajina slavila Den vítězství 9. května, ale od roku 2015 se připojila k oslavám Evropy. Pro Rusko je Den vítězství především symbolem oběti, kterou ruský lid přinesl v boji proti nacismu, píše server Al Jazeera.
Historie nelže
Den, kdy po téměř čtyřletém boji s Německem Sovětský svaz zvítězil. Německá armáda totiž zahájila invazi do Sovětského svazu už 22. června 1941 a podařilo se jí tehdejšího vládce Josifa Stalina přistihnout nepřipraveného. Masové popravy válečných zajatců, páchání zvěrstev na sovětských civilistech, miliony mrtvých. Sověty nakonec od těchto hrůz v roce 1943 zachránila krutá ruská zima, na kterou nebyli Němci připraveni. Pro pochopení je také třeba uvést, že Ukrajina byla součástí Sovětského svazu.
A právě na ukrajinském území byla povstalecká armáda, která spolupracovala s nacisty. Vedl ji Stepan Bandera. Tento muž je v posledních letech na Ukrajině mnoha nacionalisty vnímán pozitivně. To má být jedním z Putinových důvodů, proč se rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Bude tak zajímavé sledovat, co šéf Kremlu na 9.květen připraví. Možná nic velkého. Umocnit může jen v ruských obyvatelích pocit výjimečnosti, že jsou součástí národa, který zbavil svět Hitlera. V aktuální situaci to ale nemusí být dostačující.
