S antibiotiky opatrně. Jejich nadměrné užívání může více uškodit než prospívat

Objev antibiotik patří k jednomu z nejdůležitějších ve zdravotnictví. V září to bude 94 let, co antibiotika díky jejich objeviteli Alexandru Flemingovi zachraňují životy, protože dokáží léčit infekční stavy. I v moderní době tak mají své nezastupitelné místo. Jak ale připomíná web ministerstva zdravotnictví, dokáží sice skvěle sloužit, ale kvůli špatnému zacházení mohou také svou funkci ztratit. Důvodem je hlavně jejich nadměrné užívání. A v tom jsou Češi opravdu mistři.

Nadužívání hlavně u mladších

Jak uvádí web resortu zdravotnictví, výzkum agentury EngageHil a REMMARK provedený v loňském roce ukázal, že téměř 18 procent lidí ve věku 16 až 65 let užívalo v minulosti antibiotika bez konzultace s lékařem. Ještě varovnější je údaj u skupiny obyvatel do 25 let, která užívala tyto léky bez předpisu dokonce ve čtvrtině případů. Respondenti uváděli jako nejčastější důvod kašel, nachlazení, případně řešení kožních problémů. Přitom právě použití antibiotik proti virovým onemocněním jako je rýma nebo chřipka je chybné.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Problémem je také nedodržení celé předepsané dávky. V tomto případě nemusí být patogenní mikroorganismy zcela zničeny, a to také může vést k rozvoji antibiotické rezistence. Ta je považována za vážný problém ohrožují populaci států Evropské unie už do roku 1998 a „nepřetržitě se řeší na zasedáních mezinárodních organizací (OSN, WHO aj.)“, jak uvádí vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Helena Žemličková na webu ministerstva. Pozornost vyvolává antibiotická rezistence oprávněně.

Špatná kombinace léků

Jak píše web ministerstva zdravotnictví, v Evropě každý rok podlehne infekci způsobené bakterií odolné na antibiotika až 33 tisíc lidí. Za antibiotika není žádná náhrada. Pokud by takový trend rezistence nadále rostl podobným tempem, v roce 2050 může mít na svědomí až 10 milionů úmrtí ročně, uvádí resort zdravotnictví. Jde tak o důrazné varování, které může změnit každý jednotlivec. Svým rozhodnutím užívat antibiotika jen ve chvíli, kdy je to žádoucí. Antibiotika nejsou jediným lékem, který může při nevhodném použití mít špatné následky.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Server CNN Prima News upozorňuje také na špatné kombinace léků. Někteří lidé užívají několik desítek prášků denně a sami lékaři nemají přehled o tom, co pacient užívá. Může tak dojít k vážným vedlejším účinkům jako je bolest hlavy, závrať, nevolnost nebo vyrážka. Podle webu iDnes mohou špatně užívané léky dokonce způsobit smrt až u 200 lidí ročně. Pomoci má klinický farmaceut, jehož práci nově začaly pojišťovny proplácet. Řešením má být také sdílený lékový záznam, který všechny vydané eRecepty zahrnuje. Jak píše server iDnes, někteří lékaři do něj ale nenahlíží.