Rusko má spadeno na další stát. Tamní poslanec navrhuje zneplatnit nezávislost Litvy
Člen ruské Státní dumy Jevgenij Fedorov navrhuje zrušení usnesení z roku 1991, které uznává nezávislost Litvy. Rozhodnutí bylo v rozporu se sovětskou ústavou.
Obsah článku
Rusko je v poslední době líhní absurdních nápadů. Od začátku války na Ukrajině z Moskvy proudí extrémní názory a požadavky. Často se týkají samotného konfliktu v sousední zemi, některé ale zasahují i do minulosti. Jak píše server Novinky, zákonodárce ruské vlády strany Jednotné Rusko Jevgenij Fedorov požaduje zneplatnění litevské nezávislosti. Podle něj rozhodnutí z roku 1991 odporovalo sovětské ústavě a je tak neplatné. Nejde přitom jen o nějaké prohlášení do prázdna. Poslanec už odeslal svůj nápad k projednání do Státní dumy.
Kaliningradská oblast
„Došlo tam k porušení zákona o postupu při řešení otázek spojených s vystoupením ze SSSR. Ten například počítal s referendem – Litevci ho ale neuspořádali. Počítalo se i s přechodným obdobím, které bylo nutné k vyřešení kontroverzních otázek – obešli se bez něj. Měli zákonné právo odejít – ale šli jinou cestou,“ cituje Fedorovo vysvětlení pro list Komsomolskaja pravda server Novinky. Přitom už na první pohled je zřejmá absurdita návrhu, když jde o záležitost, která se stala před více než 30 lety.
Poslanec má jasné odůvodnění toho, proč právě Litva. Rusku jde o spojení s Kaliningradskou oblastí, která je ruskou exklávou v Evropě na pobřeží Baltského moře, jak dále informují Novinky. Zaměření na Litvu má ještě jeden důvod. „Důsledně provádějí nejagresivnější protiruskou politiku,“ cituje vysvětlení poslance web Novinky. Fedorovov už ale dále neuvedl, co se stane až Státní duma jeho návrh přijme. Udělá Rusko v takovém případě stejný krok jako u Ukrajiny? Tedy, že zahájí invazi a bude se snažit silou ovládnout nezávislý stát?
Rusko může zastavit NATO
Možné to je a podporuje to jedno z nejnovějších vyjádření ruské hlavy státy. Jak píše ČTK, Putin prohlásil, že údělem současného ruského vedení je navracet území a upevňovat moc. V případě Litvy by ale Kreml narazil na velký problém. Litva je stejně jako další pobaltské státy členem Severoatlantické aliance (NATO). Tento vojenský spolek může aktivovat pátý článek Washingtonské smlouvy, který mluví o tom, že útok na jeden členský stát je útokem na všechny. Rusko by tak mohlo čelit nedozírným následkům.
Otázkou samozřejmě zůstává, jestli by NATO k aktivaci přistoupilo a bránilo malý pobaltský stát. Jedna věc jsou silné řeči politiků a druhá věc jsou činy. Ty, jak vidíme v případě Ukrajiny, nejsou tolik silné jako ta slova. Jako příklad stačí připomenout situaci, kdy Kyjev žádal Západ, aby nad Ukrajinou vyhlásilo bezletovou zónu, jak například informoval iDNES. K tomu ale nedošlo, protože se NATO obávalo, že by se tak otevřeně zapojilo do konfliktu. Obavy by mohly převážit i v případě ohrožení nezávislosti Litvy a Rusko si tak může začít budovat svoji vlastní říši.
