Učitelé, psychologové i ekonomové se hrozí znovuzavedení distanční výuky
Pokud by i v blížícím se školním roce došlo k uzavření škol a zavedení distanční výuky, mohlo by to mít fatální následky pro tuto i další generace, shodují se experti.
Obsah článku
Přestože covid v Evropě stále definitivně nevymizel a na podzim lze opět očekávat zesílený útok, není jasné, zda se v novém školním roce budou opět zavírat školy. Konstatoval to server Echo24. V článku cituje časopis The Economist; ten uvedl, že v řadě zemí se covidové uzávěry a distanční vyučování táhly až do konce letošního školního roku. V některých státech se výuka dosud nevzpamatovala a nová data ukazují, že dopady mohou být ještě horší, než se očekávalo.
Dlouhodobá izolace dětí
Podle zjištění společností PAQ Research a Kalibro z konce minulého roku žáci za dobu pandemie ztratili v průměru asi tři měsíce učení. Nejde ale jen o objem zvládnuté látky: Psycholožka Ludmila Mrkvicová na dotaz Událostí247 pojmenovala další nebezpečí spojené s izolováním dětí pouze v domácím prostředí. Zkušenosti z uplynulých let jasně prokázaly, že nejen malé děti, ale kupodivu i adolescenti trpěli ve zvýšené míře depresemi, nejistotou, selhávali v navazování sociálních kontaktů.
„Následky jsou skutečně markantní už nyní, prakticky u všech, bez ohledu na věk. Svou roli samozřejmě hraje typ osobnosti, jak je kdo citlivý, vnímavý, psychicky křehký apod. Ale konstatovali jsme že, výraznější důsledky byly patrné na puberťácích a adolescentech. To nás překvapilo o to víc, že přece mládež tohoto věku je zvyklá spolu komunikovat skrze média. Přesto došlo u některých až k tomu, že se úplně stáhli a už vůbec nechtěli „jít“ do dalších kontaktů,“ shrnuje své zkušenosti psycholožka pro Události247.
Ztráta motivace
Další uzávěra by podle ní měla nedozírné následky. Podobný názor zastává i Zuzana Štrajtová, učitelka Střední školy zemědělské a zahradnické v Olomouci. Událostem247 potvrdila, že dopad dlouhého odloučení její třídy byl opravdu devastující. Nejhůře se potýkala se ztrátou studijní morálky a motivace žáků. „Strašně je překvapilo, že najednou se po nich chtějí nějaké výkony. Mysleli si, že se to nějak udělá jako loni, učitelé že to za ně nějak udělají a oni vítězně odejdou s certifikátem,“ popisuje kantorka.
„Vypadnou ze školního rytmu, ztratí pracovní návyky. To jde strašně rychle. Ale než se pak ten „motor“ zpátky nahodí! Už tak je problém nastartovat je po prázdninách, i když už jsou ve věku, kdy by měli vědět co chtějí. Nastavujete režim minimálně celé září, než se zase „rozjedou.“ A teď v podstatě vypadli na dva roky. Monitor nevydrží sledovat ani těch 40 minut,“ stěžuje si Štrajtová pro Události247. Stejně jako dr. Mrkvicová považuje případnou další distanční výuku za prohlubování už tak velmi bolestného problému.
