Jak vnímají Češi romské spoluobčany? Nový dokument ukazuje smutnou realitu

Na festivalu v Jihlavě bude představen nový český dokument Pongo Calling, který zachycuje život romského emigranta z Česka přesídleného do Británie, píše web ČT24. Protagonista filmu Štefan Pongo byl angažovaným aktivistou, který chtěl dokázat, že většina Romů pracuje a pracovat chce. Podle režiséra snímku Tomáše Kratochvíla se ale na pohledu Čechů na Romy během práce romského aktivisty mnoho nezměnilo.

Blýská se na lepší časy

„To je prostě obraz střední Evropy a České republiky. Deset let o tomhle tématu točím a jsem docela frustrovaný, jak se věci nemění a jak je rasismus na individuální i na systémové úrovni stále tady,“ uvedl Kratochvíl pro web ČT24. Jako příklad uvedl režisér přístup Čechů k romským uprchlicím z Ukrajiny. „Byly šmahem označené za podvodnice a nedostalo se jim ve velké většině pomoci, musely odjet pryč a ještě byly uráženy a musely snášet katastrofální podmínky, z toho mi bylo hodně smutno,“ konstatoval režisér pro ČT24.

iZdroj fotografie: S vědomím Radka Bartoníčka / Twitter

Potvrzuje tak, že na Romy je v Česku nahlíženo s despektem. Už průzkum v roce 2016 potvrdil, že Češi nehýří láskou k jiným národnostem a mají rádi hlavně sami sebe, jak psal server Lidovky. Naopak nejméně sympatičtí jsou Čechům zmiňovaní Romové, dále Arabové, Albánci a Rumuni. Jedním slovem by se dalo říct, že negativní postoj obyvatel je především k lidem, kteří se na první pohled národnostně odlišují. Na lepší časy se ale možná schyluje díky otevřenosti mladé generace.

Problém kolektivní viny

Podle loňského výzkumu agentury Median provedeným mezi mladými lidmi se postoj Čechů vůči Romům proti minulosti zlepšil. Soužití Romů vidělo jako problematické 86 procent dotázaných, což je o pět procent méně než dříve, píše ČTK. Dvě třetiny respondentů se ale domnívají, že tato menšina začala „požadovat příliš“. Potvrzuje se tak, že velká část lidí má za to, že Romové dostávají nějaké speciální důchody či mají lepší podmínky při vyřizování sociálních dávek.

iZdroj fotografie: S vědomím Romea / Facebook

Tento náhled potvrdil pro server Hlídací Pes také ředitel agentury pro sociální začleňování na Ministerstvu pro místní rozvoj David Beňák. Podle něj sice existuje skupina Romů, která dělá problémy, ale nemělo by docházet k paušalizaci. „Takové to přisuzování kolektivní viny, které se v současné době často děje, si nikdo nezaslouží,“ uvedl. Změnit to ale mohou sami Romové tím, že bude ubývat kauz. Poslední případ se týkal dětí. Malí Romové napadli v Havířově potomky ukrajinských uprchlíků, jak píše server iDnes. Na místě zasahovali záchranáři i policisté.