Americký prezident Joe Biden schválil další výraznou pomoc pro Ukrajinu, což ovlivní konflikt s Ruskem. USA zároveň prohlubují spolupráci s Tchaj-wanem.
Na významné kroky šéfa Bílého domu, kterými oslabí Moskvu a Peking, upozornil web Express. Biden schválil pro Kyjev podporu v hodnotě 675 milionů dolarů (16,6 miliardy korun). Finance pokryjí hlavně náklady za další zbraně pro ukrajinské síly. Výrazně pomoci má ukrajinským jednotkám také dlouhodobý výcvik vojáků, který přislíbil americký ministr obrany Lloyd Austin při návštěvě letecké základny Ramstein v Německu, jak Události247 psaly zde. Jde tak o další jasný signál Washingtonu, že nehodlá v podpoře Ukrajiny přestat.
Rusko prosí o pomoc KLDR
Moskva se z takového kroku nemůže radovat, protože právě díky dodávkám ze Západu se daří ukrajinské armádě dosahovat ve válce s Ruskem úspěchů. Celkem USA od začátku invaze Ukrajině poslaly vojenskou pomoc za více než 10 miliard dolarů, píše web Express. A zatímco Kyjev nemusí mít obavy o vojenské dodávky, Kremlu dochází zásoby. I proto Putinovi nezbývá nic jiného než se obracet na své spojence. Jak píše server CNN Prima News, Kreml požádal o munici Severní Koreu.
Informace o nakoupení milionů granátů a raket vypustil Bílý dům. Přestože ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja zprávu odmítl, šlo by o logický krok, protože Pchjongjang v minulosti od Sovětského svazu přebíral zbraňové systémy, upozorňuje web CNN Prima News. Tato výhoda může být zároveň prokletím, protože může Moskvě přinést zastaralé primitivní munice. „Severní Korea má obrovské zásoby ‚hloupých‘ dělostřeleckých granátů a raket z éry Sovětského svazu, často i z 50. let,“ uvedl pro agenturu Reuters expert Hugh Grifiths.
Spojenectví USA a Tchaj-wanu pokračuje
Zastaralost ruské výzbroje a techniky tak nakonec může být tím, co válku na Ukrajině rozhodne. USA svými dodávkami mohou Moskvě dát poslední úder. A nejen Rusku svými kroky Washington podkopává nohy. Bidenova administrativa pracuje na větším obchodním propojení s Tchaj-wanem. To se nelíbí Číně, která ostrov považuje za součást svého území. V červnu vznikla americko-tchajwanská iniciativa pro obchod 21. století. Prezidentka Tsai Ing-wen navíc plánuje obchodní a ekonomické vazby v budoucnu prohloubit, píše web Express.
„Jsme přesvědčeni, že prostřednictvím této iniciativy můžeme podepsat obchodní dohodu na vysoké úrovni a urychlit rozvoj bilaterálního obchodu,“ uvedla hlava státu. Tchajpej usiluje hlavně o širokou dohodu o volném obchodu a USA nejsou proti. Při návštěvě země to potvrdila Stephanie Murphyová z výboru pro ozbrojené služby. Návštěvy vysokých amerických představitelů na Tchaj-wanu odstartovala minulý měsíc předsedkyně Sněmovny Nancy Pelosiová, jejíž cesta způsobila vojenská cvičení Číny poblíž ostrova. USA to ale evidentně neodradilo.