Státní rozpočet se opět prohne. Vláda zastropovala ceny elektřiny a plynu
Současná vláda udělala pro zajištění energetické bezpečnosti ČR podle premiéra Petra Fialy za tři měsíce více, než předchozí vlády s účastí ANO za osm let.
Vláda stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci, zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu. Píše o tom ČT24. Plyn bude stát maximálně tři koruny za kilowatthodinu. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu už v listopadu, píše dále ČT24.
Ekonom se zatížením rozpočtu nesouhlasí
Stát dá na opatření maximálně 130 miliard korun, uvádí ČT24. Řešení vysokých cen energií pro průmysl chce vláda představit ve středu. Premiér Petr Fiala a další členové jeho kabinetu po jednání poukazovali na úspory pro domácnosti a živnostníky oproti současným vysokým cenám. Z vládního materiálu vyplývá, že meziročně se však platby zvýší až o několik desítek tisíc korun. Podle zástupců opozice rozhodnutí přišlo pozdě a cenové stropy u elektřiny i plynu jsou moc vysoko, píše dále ČT24.
S náklady, které opět zatíží státní rozpočet, nesouhlasí ekonom Lukáš Kovanda. „Celkové náklady zastropování se budou pohybovat realisticky spíše kolem 200 miliard korun ročně,“ řekl Událostem247. „Vláda to chce financovat z inkasa daně z neočekávaných zisků, která by měla vynést zhruba 60 miliard korun ročně, z vyšší dividendy státních podniků a z výnosu z prodeje emisních povolenek. To však zřejmě nebude, takže stát bude muset tyto náklady financovat na dluh, případně ušetřit v rozpočtu jinde,“ vysvětlil ekonom pro Události247.
Rodiny ušetří desetitisíce
„Rozhodnutí vlády zastropovat ceny elektřiny podporuji a je dobře, že kabinet premiéra Petra Fialy nečekal na evropské řešení,“ cituje web CNN Prima News europoslance Jiřího Pospíšila. S vládním řešením souhlasí i jeho kolega Tomáš Zdechovský. Europoslanec SPD a prezidentský kandidát Hynek Blaško uvedl, že je Evropská unie je „moloch“, přičemž jakékoliv řešení od ní očekává v řádu týdnů až měsíců, píše dále CNN Prima News.
S rostoucí spotřebou roste také rozdíl, o kolik domácnosti zaplatí za elektřinu méně, než původně hrozilo. Rodiny, které využívají elektřinu také na ohřev vody, by mohly podle odhadů vlády v příštím roce zaplatit až 82 479 korun, píší Novinky. Pokud elektřinou ohřívají vodu i topí, mohl se účet vyšplhat až na 185 tisíc za rok. Zavedením cenového maxima ale zaplatí o 46 576 korun méně, dodávají Novinky.
