Poslancům od příštího roku zřejmě výrazně vzrostou platy, a to na hodnoty, o kterých si většina lidí může nechat zdát. Náplň práce tomu často neodpovídá.
Hrubý měsíční plat řadového poslance se má od ledna roku 2023 zvýšit na 102 tisíc korun, informuje web iDnes. Jde o částku, která je téměř dvojnásobkem aktuální průměrné mzdy v Česku. Jak Události247 psaly zde, průměrná mzda za první pololetí letos stoupla, a to včetně bonusů a odměn na 49 166 korun. Na takovou částku přitom dosáhne málokdo. Například průměrná mzda u pomocných prací je jen 26 tisíc. Řada lidí si proto musí v době zdražování hledat druhou práci, aby byli schopni utáhnout své měsíční výdaje.
Poslanci do práce nemusí
Někteří tak třeba před prací ještě roznáší noviny, případně po práci rozváží zboží či uklízí. Mnoho občanů je tak pro zajištění důstojného života pracovně v zápřahu od brzkých ranních hodin často až do večerních. Naopak poslanec je sám svým pánem. Nikdo nehlídá, kolik hodin denně práci věnuje. Brzké ranní vstávání rozhodně není třeba. Poslanecké schůze většinou nezačínají dříve než v 9 hodin ráno. Pokud se ráno zákonodárce probudí a nemá chuť pracovat, jednoduše se omluví.
Důvod může uvést v podstatě jakýkoliv, o plný plat nepřijde. Problém může být zdravotního, rodinného, pracovního i osobního rázu. Jak připomíná web Měšec, poslanci mají výhodu, že nejsou zaměstnanci, a proto nemusí svou nepřítomnost omlouvat příslušným dokladem. O tom se může většině občanů nechat zdát. V případě, že se nedostaví do práce bez omluvení, mohou často počítat s výpovědí. To poslanec si dokonce může naplánovat půlroční studijní stáž s tím, že bude pobírat dál poslanecký plat.
Jde jen o svědomí
Tak to chtěl provést i Jan Farský, který odjel na začátku roku na šest měsíců studovat do USA. Poslancem chtěl zůstat i nadále, svého mandátu se vzdal až po kritice kolegů a veřejnosti. Jak je ale možné, že vůbec o takovém postupu poslanec hnutí STAN uvažoval? Podle ústavy je poslanecký mandát volný a zákonodárce je tak vázán jen svým svědomím, připomíná web iDnes. S tím rozhodně poslanci nemají problém a plat pobírají, i když se práci příliš věnovat evidentně nechtějí.
Příkladem z minulosti je i exposlanec Lubomír Volný, který sice pobíral nemocenské dávky, ale přitom se v té době zúčastňoval demonstrací. Částka 102 tisíc, která zřejmě na zákonodárce příští rok čeká, není konečným příjem. Poslanci mají nárok na příspěvky za různé funkce a paušální náhrady, které se pohybují v desítkách tisíc korun. Zákonodárci sice už nemají nárok na bezplatnou veřejnou dopravu, ale dostávají paušální náhradu na jízdenky či pohonné hmoty pro vlastní auto.
Jurečka má čas na telefonáty
Nemusí proto každý den rozmýšlet nad tím, jestli budou mít dost financí na to, aby se dostali do práce automobilem, jak to má v době růstu cen pohonných hmot většina obyvatel. Poslanec dostane vše proplaceno. Výše dopravních výdajů a jejich náhrad se určuje podle vzdálenosti obce, ve které má poslanec trvalý pobyt, píše web Měšec. Zákonodárci, kteří jsou například z Moravy ve vzdálenosti větší než 250 kilometrů od sídla Sněmovny dostanou každý měsíc na dopravu 60 procent platové základny, což činí více než 50 tisíc korun, píše dále web Měšec.
Někteří navíc vůbec nemusí řešit pořízení automobilu, aby se do práce pohodlně dostali. Předsedové sněmovních výborů, komisí a poslaneckých klubů mají nárok na služební vůz, upozornil web TN. Členové vedení Sněmovny mají ke služebnímu autu navíc i řidiče. Stejně jako ministři. I proto mají spoustu času dělat si například po cestě do práce či z práce PR a prezentovat to jako pomoc občanům. Čas tímto způsobem využívá například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Luxusní auta jsou samozřejmostí
Na svém účtu na sociální síti Twitter několikrát sdílel své telefonní číslo s tím, že je připraven si s lidmi promluvit. „Na cestě z domu do Prahy, pokud máte něco důležitého na srdci, tak klidně zavolejte, do půlnoci budu určitě na příjmu,“ zněla jedna z jeho výzev. Pro obyčejné lidi je představa toho, že je někdo vozí pravidelně několik stovek kilometrů do práce zdarma na hranici fantasy. Navíc je třeba upozornit, že komfort je v případě poslanců zaručen, protože Sněmovna své vozy pravidelně obměňuje.
Těsně před loňskými parlamentními volbami bylo vyčleněno na nákup nových automobilů 9,55 milionů korun. Přitom v garážích Sněmovny nebyli žádné staré vozy. Jednalo se o šest limuzín BMW řady 7 a dvě SUV stejné značky, informoval web Blesk. Žádné z nich nemělo vyšší nájezd než 200 tisíc kilometrů. Samozřejmě cestování je i pro politiky náročné, a tak pokud zrovna nemají náladu, mohou využít přímo v Praze poslaneckou ubytovnu. Toto slovo v mnoha lidech evokuje nekomfortní skromné bydlení, to ale neplatí v souvislosti se zařízením pro zákonodárce.
Pohádkové bydlení v centru Prahy
Jak se v minulosti ukázalo, jde o velmi dobře zařízené byty i s výhledem na Petřín. Součástí jsou garáže, recepční služba i úklid. Kancelář Poslanecké sněmovny za provoz bytů platí statisíce měsíčně, jak informoval web Seznam Zprávy. Zákonodárci, kteří nechtějí mít za sousedy své kolegy a raději si pronajmou v Praze vlastní byt, mají samozřejmě nárok na náhradu, která přesahuje 20 tisíc korun. Na první pohled je zjevný rozdíl od pracujících občanů, kteří v případě nalezení práce mimo bydliště musí řešit nákladné dojíždění či se kvůli práci prostě přestěhovat.
Tím ale výčet výhod poslanců v každodenním životě nekončí. Zajít si na oběd o pracovní pauze se stává pro mnoho lidí téměř luxusem. Průměrná cena obědů stále roste a v Praze brzy překoná dvousetkorunovou hranici, upozorňuje server Seznam Zprávy. Takové ceny ale neplatí v poslanecké kantýně, kde se ceny za porci drží stále pod stokorunou. Smažený sýr s vařenými bramborami a tatarskou omáčkou má cenovku pouhých 78 korun.
Oběd za hubičku
O něco dražší jsou špagety aglio olio, které vyjdou na 93 korun, píše web iDnes. Pokud tak poslanec průměrně zaplatí za jeden oběd 80 korun, jeho měsíční náklady na stravu v práci činí 1600 korun. Běžný občan, který dá v průměru za oběd 180 korun, má ale výdaje za jídlo v práci o 2 tisíce korun vyšší. Roční rozdíl činí 24 tisíc korun. Jak bylo uvedeno, další statisíce zákonodárce ušetří ročně za náklady za pronájem a za dopravu. Poslanec navíc nemusí ze svého vysokého platu ukrajovat ani v případě, že navštíví i jiné než poslanecké restaurační zařízení.
Jednou z náhrad, kterou zákonodárci pobírají, jsou za výdaje na stravování při svých tuzemských cestách. Šestnáct procent z platové základny je určeno na to, aby mohl poslanec zaplatit za kávu či jídlo při svých pracovních schůzkách. Jestli ale peníze využije na rodinné obědy těžko někdo zkontroluje. Zároveň je ale třeba připomenout, že částka je určena také na to, aby se poslanec reprezentativně oblékal. Finance na slušný oblek má tak zajištěné. Jestli je využívá, jak by měl, může každý zhodnotit při jeho vystoupeních ve Sněmovně.
Fiktivní pronájem kanceláře
Ani tímto ale výčet příjmů poslance ze státního rozpočtu nekončí. Aby se poslanec mohl komfortně scházet se svými voliči, má mít kancelář ve svém volebním kraji. I na provoz této místnosti dostává náhrady. Částka je závislá na velikosti města, připomíná web Měšec. Jedná se v řádu o několik desítek tisíc korun. Další finance zákonodárce dostává na pronájem nábytku a vybavení, úhradu telefonních poplatků a připojení k internetu či kancelářský materiál. Občas se ale ukáže, že poslanec ve své údajné kanceláři ani není.
Jak zjistil server Deník, existenci regionální poslanecké kanceláře Petra Bendla (ODS) v Rakovníku mají řešit dokonce orgány činné v trestním řízení. Podle zjištění obecně prospěšné společnosti Kverulant si Bendl pronajímá kancelář fiktivně. Cena za prostor o výměře 100 metrů čtverečních přitom podle smlouvy dosahuje 21 200 korun, píše dále web Deník. Za co a komu zmíněná částka nakonec připadá je tedy otázkou. Zdá se tak, že přestože poslanci mají vše zjednodušené, někdy jim to nestačí.