Česko se kvůli pomoci Ukrajině ve válce zadlužilo až po uši

Nedávno uplynul rok od začátku konfliktu na Ukrajině, a proto došlo na řadu hodnocení. Například i toho, kolik peněz Česko vynaložilo na pomoc válkou zasažené zemi, jak informuje web iRozhlas. Vojenská pomoc přišla na 10 miliard korun, dalších 30 miliard korun stály zbraně, které napadené zemi poslal obranný průmysl. Celkem Česko podle premiéra Petra Fialy Kyjevu předalo 80 tanků, 226 bojových a obrněných vozidel a 39 houfnic. Nejde však o jediné náklady, které Česko kvůli válce na Ukrajině má a kvůli kterým se také výrazně zadlužilo.

Miliardy na pomoc

Po zahájení konfliktu vypukla uprchlická krize, která zemi výrazně zasáhla. V přepočtu na počet obyvatel patří Česko k zemím, které přijaly vůbec nejvíce ukrajinských běženců. To ale stojí nemalé peníze. Za loňský rok přesáhly náklady na pomoc minimálně 25 miliard korun. „Za MF můžeme sdělit, že výdaje státního rozpočtu a samospráv na ukrajinskou uprchlickou krizi činily ke konci ledna celkem 25,7 miliardy Kč + nevyčíslené (z důvodu režimu utajení) dopady v podobě materiální pomoci,“ uvedl pro Refresher mluvčí ministerstva financí Stefan Fous.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nejvíce stát zaplatil za sociální humanitární dávky, které vyšly na 9,7 miliardy korun. Náklady na zdravotní péči se odhadují na 4,9 miliardy korun, ubytování uprchlíků pak Česko přišlo na 4,5 miliardy korun. Další finance stálo také vzdělávání Ukrajinců či bezplatná doprava. „Náklady na zvládnutí uprchlické krize se neplatí ze žádné konkrétní daně a stejně jako většina výdajů státního rozpočtu jsou financovány příjmy aktuálního státního rozpočtu,“ dodal pro Refresher mluvčí resortu financí.

Na důchodce už došlo

Všechny tyto výdaje Česko muselo obětovat v situaci, kdy schválený schodek státního rozpočtu pro letošní rok činí 295 miliard korun, píše web Deník. Loni skončil státní rozpočet dokonce se schodkem 360,4 miliard korun. Kabinet Petra Fialy hodlá deficit v letošním roce udržet pod hranicí 300 miliard. Aby však Česko nadále zvládlo financovat uprchlickou krizi, která zdaleka nekončí, bude muset někde výdaje snížit. I proto přistupují ministři k nepopulárním krokům. Jde například o omezení mimořádného červnového růstu důchodů.

Sněmovna v sobotu schválila, že průměrný měsíční důchod vzroste od poloviny letošního roku namísto předpokládaných 1770 korun jen o 760 korun, píše ČTK. Podle vlády je tento krok nutný pro stabilizaci veřejných financí, protože díky tomu ušetří v letošním roce 19,4 miliardy korun. Nejen šetřením však hodlá vláda chybějící finance do rozpočtu získat. Ve hře je také zvýšení daní, a to například z nemovitosti, u které se spekuluje až o dvojnásobeném nárůstu, uvádí web Deník.