Petici, která požaduje přejmenování názvu ruské země, podepsaly již desetitisíce lidí. Vyjádřil se k ní také ukrajinský prezident.
Web Onet píše, že zakladatelé petice požadují, aby se název Rusko změnil na Moskva. Oficiální pojmenování země by se tak z Ruské federace mělo změnit na Moskevská federace, uvádí dále web Onet. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde jen o iniciativu pár nespokojených lidí, která nezasluhuje hlubší pozornost. Petici však podepsalo již více než 25 tisíc osob, a proto se k celé záležitosti vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Upozornil především na fakt, že pravidla zeměpisných názvů upravuje zákon z roku 2005.
Rusové zuří
Ukrajinský prezident zároveň připomněl, že změna názvu Ruska na Moskvu by měla i mezinárodní dopady, a proto je nutné bedlivé prozkoumání návrhu. Zelenskyj dokonce požádal premiéra Denyse Šmyhala o komplexní zvážení změn. Předkladatelé petice nicméně pro své požadavky mají pádné argumenty: „Historický název Ruska je Moskva,“ cituje z jejich prohlášení web Onet.
Ukrajinská iniciativa nezůstala bez povšimnutí zástupců Kremlu, kteří kvůli návrhu zuří. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová považuje Zelenského pobídnutí směrem k ukrajinskému premiérovi za důkaz, že Ukrajina je naladěna proti Rusku. Nejen mluvčí ruské diplomacie však reagovala pobouřeně. Ostře se vyjádřil také místopředseda ruské Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv. „Kyjevský nejvyšší nacista nařídil prostudovat otázku změny názvu Ruska na Moskva,“ napsal v aplikaci Telegram.
Argumentem je historie i chaos
Předkladatelé petice přitom nejsou zcela bez šance. Název Moskva se podle nich používal v mapách z 16. až 19. století, píše Onet. Důvodem změny má být také snaha usnadnit rozlišení zemí cizincům. Autoři petice uvádí, že pro lidi ze zahraničí je název Kyjevská Rus téměř identický jako Rusko, což vede k chaosu na mezinárodní úrovni, uvádí web Onet. „Nečinnost Ukrajiny ohledně historického jména Ruska je tichým uznáním nebezpečného tvrzení nepřítele, že Ruská federace je přímým dědicem naší Kyjevské Rusi,“ cituje z jejich odůvodnění Onet.
Prosazení změny však může vzhledem k napětí mezi oběma zeměmi nakonec přinést více škody než užitku. Invazi na Ukrajinu začalo Rusko před více než rokem a boje stále neutichají. Během soboty měly padnout stovky vojáků jen v okolí města Bachmut. Říká to ruská i ukrajinská strana, píše ČTK. Kyjev tvrdí, že na straně Ruska zemřelo 221 lidí a dalších více než 300 osob bylo zraněno. Moskva zase uvádí, že na straně Ukrajiny zahynulo 210 osob. Ani jedno z tvrzení však není možné nezávisle ověřit, upozorňuje ČTK.