NATO se vyjádřilo k případnému umístění vojáků na finském území
Severoatlantická aliance má nového člena. Finsko je od úterý 31. zemí, která se stala součástí vojenského paktu. Přináší to nutnost dalších rozhodnutí.
Ceremonie v Bruselu, a to včetně vztyčování finské vlajky, proběhla za přítomnosti finského prezidenta Sauliho Niinistöa, šéfa diplomacie Pekku Haavista a ministra obrany Antti Kaikkonena, píše web Plus Jeden Deň. Na akci nechyběl ani generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který uvedl, že NATO nemá v plánu „bez souhlasu“ finské vlády rozmístit v zemi vojáky. Takové vyjádření šéf NATO prohlásil před začátkem dvoudenního jednání ministrů zahraničních věcí v sídle Aliance, dodává Plus Jeden Deň.
Helsinky se ještě nerozhodly
Kaikkonen na slavnostním ceremoniálu uvedl, že další úloha Finska, a to jako plnohodnotného člena „je další otázkou“, o které se bude diskutovat. Země má ale vstupem do Aliance bezpečnostní záruky NATO podle článku 5, a také se může účastnit všech setkáních a struktur vojenského paktu, připomíná web Plus Jeden Deň. Stoltenberg v té souvislosti připomněl, že tématem diskuze bude i přítomnost vojáků NATO v zemi. Podle generálního tajemníka ale v žádném státu nejde o „stálou přítomnost“ jednotek NATO, dodává Plus Jeden Deň.
Finsko se rozhodlo vstoupit do Severoatlantické aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Helsinky mají se zemí, se kterou sdílí více než 1300 kilometrů dlouhou hranici, špatnou zkušenost z minulosti. Web CNN Prima News připomíná, že Sovětský svaz napadl Finsko v roce 1939 bez vyhlášení války. Konfliktu se říká zimní válka a Finsko v něm ukázalo svou sílu, protože se sovětské jednotky setkaly se silným odporem, přestože měly početní i materiální převahu. Nakonec Sovětský svaz zvítězil.
Finsko muselo SSSR odevzdat 10 procent území
Přesto měla zimní válka na Moskvu drsný dopad. Říká se, že špatný výkon Rudé armády v konfliktu měl vést k rozhodnutí Adolfa Hitlera napadnout Sovětský svaz, píše web CNN Prima News. Finsko se dalo na stranu Německa a umožnilo i nacistické armádě útočit na Rusko z finské fronty. I proto nakonec Finsko po válce bylo nutné vyplatit Sovětskému svazu vysoké válečné reparace, uvádí CNN Prima News. Poté v zemi začala takzvaná finlandizace, tedy finská neutralita.
I proto se dosud Helsinky do NATO nehrnuly a spoléhaly na svou armádu, píše web CNN Prima News. Válka na Ukrajině vše změnila. NATO díky tomu posílilo o velkého spojence. Web Prima ZOOM upozorňuje, že Finsko má silnější dělostřelectví než Francie a Německo dohromady. K dispozici má nový člen Aliance také početnou armádu. V případě nouze může povolat až 280 tisíc lidí. V zemi navíc nadále platí povinná vojenská služba, a proto se považují Finové za nejodhodlanější evropský národ bránit svou zemi se zbraní v ruce, dodává CNN Prima News.
Kvíz: Myslíte si, že víte, kolik dnes stojí běžný život? Většina lidí realitu hrubě podcení
Kvíz: Považujete se za informovaného voliče? Tenhle kvíz oddělí pocit od reality
Zábava, která řidiče může přijít draho. Driftování na sněhu policisté trestají pokutami až 50 000 Kč
Drahé bydlení není pro každého. V mnoha zemích Evropy nabízí domy už od 25 Kč
Nová vláda bude hromadně propouštět úředníky. O práci brzy přijdou stovky z nich
