Lidé o tom neví, ale s mnoha másly, jež supermarkety nabízí, se dějí věci, které snižují jejich kvalitu.
Máslo má v oblibě mnoho Čechů. A tomu odpovídá i jeho vysoká spotřeba. Jak již dříve informoval web Lidovky, Češi v průměru sní 5 až 5,5 kilogramů másla ročně. V přepočtu na dny pak průměrné množství činí 15 gramů denně. Ne každá kostka másla, kterou lidé v obchodech koupí, je však kvalitní.
V obchodech se objevují i rozmrazovaná másla
Dobré máslo musí splňovat řadu kritérií. Tím nejzákladnějším je obsah mléčného tuku. Jak píše web dTest, v másle ho musí být mezi 80 až 90 procenty. Nejčastější hodnota u másel běžně nabízených v obchodech je pak 82 procent. Zároveň, obsah vody nesmí být vyšší než 16 procent. A samozřejmostí také je, že máslo nesmí být žluklé či jinak zkažené a mělo by mít neporušený obal.
I když všechny tyto náležitosti výrobky splní, stále nemusí být tak úplně v pořádku. Důvodem je, že másla, zejména ta z dovozu, jež lidé mohou koupit v obchodech, jsou často zmrazená a následně znovu rozmrazená. Typicky to výrobci dělají v případech, kdy mají másel příliš a nestihli by je prodat, píše server CNN Prima News. A tak je jednoduše zamrazí na později. Tento postup přitom může zásadně ovlivnit kvalitu másla. Bohužel, běžný zákazník o těchto praktikách obvykle neví a nemá šanci to poznat.
Některé výrobky mohou být klamavé
A pak jsou zde případy, kdy v obchodech nabízená másla evidentně nejsou to, za co se vydávají. Příkladem je výrobek s názvem „Lahodné 82%“ od společnosti Milkpol, o kterém informoval před několika lety web Blesk.
Důvod, proč výrobek v názvu neměl slovo „máslo“, byl zřejmý. O máslo se totiž tak úplně nejednalo. Jak uvádí server Blesk, jednalo se o směsný tuk, tedy kombinaci živočišných a rostlinných tuků. Obal i název však nepřímo odkazovaly k tomu, že by o máslo mohlo jít. A to i díky číslu 82%. Na rozdíl od tradičního másla se však v tomto případě číslo netýkalo podílu mléčného tuku, ale zmíněné směsi tuků.