Myslíte si, že jste na tom teď špatně? No, říkáme to opravdu neradi, ale může být ještě hůř. Za vše mohou nařízení Evropské unie, která bojuje ze všech sil proti emisím.
V době, kdy bychom měli řešit skutečně zásadní otázky, se zdá, že hlavním cílem Evropské unie je spíše komplikovat život běžným domácnostem. Nakonec to dopadá tak, že státy, které by rády hájily zájmy svých občanů, se dostávají do situace, kdy musí plnit direktivy přicházející z Evropské unie. A právě ty teď vyvolávají obavy i nevoli. Nakonec, jak již redakce Událostí247 upozorňovala, nařízení Evropské unie vyvolávají takový zmatek, že v poslední době řešíme i to, zda nám nebude zakázáno topit dřevem.
Domácnosti si připlatí
V minulosti, kdy Evropa čelila energetické krizi, se hledala řešení, jak ochránit domácnosti před neúnosnými náklady na vytápění. Ceny plynu a elektřiny byly uměle regulovány, aby si lidé mohli dovolit základní životní komfort. Ačkoliv šlo o finančně náročný krok, dával smysl – energie je přece nezbytná pro každodenní život. Ztráty nesli akcionáři ČEZu, ale stát tímto způsobem alespoň částečně zmírnil dopady krize. Jenže nyní přichází přesně opačný scénář.
Evropská unie zavádí povinnost platit emisní povolenky nejen pro průmyslové podniky, jak tomu bylo dosud, ale nově i pro domácnosti. Za vše může program Fit for 55, který má snížit emise v Evropě o 55 % už do roku 2030. No a aby se tohoto cíle dosáhlo, budou se zvyšovat ceny pohonných hmot, ale také fosilních paliv. Připlatí si tedy především ty domácnosti, které topí plynem nebo uhlím. Jak redakce Událostí247 zjistila, to není jediné, co by domácnosti mělo trápit.
Ty, které totiž topí uhlím, by nejpozději do roku 2035 mohly čelit zákazu prodeje kotlů na uhlí. Nehledě na to, zda jsou nové, nízkoemisní nebo moderní, Ministerstvo životního prostředí nechce do roku 2035 vidět na trhu ani jeden.
Cena se zvedne
Jak jsme již zmiňovali výše, nová regulace, která má vstoupit v platnost v roce 2027, dopadne především na domácnosti využívající uhlí a plyn. Majitelé plynových kotlů si ročně připlatí odhadem 4 až 5 tisíc korun navíc. Ti, kdo topí uhlím, se však musí připravit na ještě větší výdaje – nárůst může dosáhnout až 9 až 10 tisíc korun ročně. Tato opatření vyvolávají obavy, že jejich dopad bude pro mnohé rodiny devastující.
„Mně už nezbývá asi nic jiného než se smát. Nejde však o smích radostný, ale o zoufalý. Není to ani tak dávno, co jsme se jakž takž vyhrabali z energetické krize, a brzy budeme muset čelit dalšímu zdražování. Nakonec to dopadne tak, že nám zakážou topit úplně,“ řekl Událostem247 Petr K. z Pelhřimova, který tak reagoval na jeden z našich starších článků týkajících se právě tématu zdražování.
Kromě zvýšených nákladů na energie navíc EU tlačí na rozsáhlé rekonstrukce stávajících budov s cílem zvýšit jejich energetickou účinnost. Jak se s těmito požadavky domácnosti vypořádají, zůstává otázkou.
Co si o tom myslíte?


