Každý Čech dluží přes 330 000 Kč. Státní dluh roste velmi rychle, odborníci bijí na poplach

Když přepočítáme státní dluh na jednoho člověka v ČR, dostaneme se na částku vyšší než 330 000 Kč. Tolik dluží každý Čech.

Zdroj fotografie: Daniel Procházka pro Události247

Ekonomická stabilita České republiky má v roce 2026 vážné trhliny. Podle nejnovějších údajů Ministerstva financí se státní dluh vyšplhal na rekordní úroveň, která atakuje hranici 3,7 bilionu korun. Pro lepší představu o tempu zadlužování stačí pohled jen několik let zpět – od roku 2019 se tato částka stihla více než zdvojnásobit. Zatímco tehdy připadalo na každého obyvatele včetně nemluvňat zhruba 153 tisíc korun, dnes už pomyslný dluh každého z nás činí 337 519 korun. Zajímavé, že? Zatímco mnoho lidí má problém každý měsíc vyjít s penězi, mnozí ani netuší, že vlastně dluží více než čtvrt milionu korun.

Češi dluží přes čtvrt milionu korun

Správnou otázkou se zdá být: „Proč Češi vlastně dluží a za co?“ No, za nic – avšak kdybychom měli splácet státní dluh, na každého by připadlo přes 300 risíc korun. Proč? Nejkritičtějším bodem současné situace nejsou samotné půjčky, jak by si mnozí mysleli, ale náklady na jejich obsluhu. V letošním roce padne pouze na úroky ze státního dluhu více než 100 miliard korun. To je jen pro zajímavost částka, která by pohodlně pokryla roční rozpočet středně velkého ministerstva nebo financovala podporu v nezaměstnanosti po dobu šesti a půl let.

Zdroj fotografie: Daniela Beránková pro Události247

Ekonom David Marek v této souvislosti upozorňuje na nebezpečnou spirálu: „Čím vyšší dluh, tím vyšší jsou na tento dluh náklady. Loni jsme se zastavili těsně pod hranicí sta miliard, které platíme z úroků.“ Pokud se tempo zadlužování nezpomalí, budou tyto mandatorní výdaje v rozpočtu vytlačovat vše ostatní.

Ukazatel zadlužení vůči hrubému domácímu produktu (HDP) se aktuálně přehoupl přes hranici 43 %. Ačkoliv se v evropském srovnání stále držíme v lepší polovině (Česko kleslo ze 4. na 9. příčku v rámci EU), dynamika růstu je alarmující. Nejhorší situace v Unii sice zůstává v Řecku, Itálii či Francii, ale česká trajektorie nás rychle přibližuje k takzvané dluhové brzdě.

Dluh se prohlubuje, chce to reformu

Státní dluh vzniká především hromaděním deficitů státního rozpočtu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) k aktuálnímu stavu uvedla: „Podíl státního dluhu na HDP, ten nám vzrostl.“ Odborníci však zdůrazňují, že problémem není jen samotná výše dluhu, ale především způsob, jakým stát s vypůjčenými penězi nakládá.

Zdroj fotografie: Daniel Procházka pro Události247

Dlouhodobým kritikem vládního hospodaření je Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jeho prezident Miloslav Kala opakovaně varuje před neúčelným vynakládáním veřejných prostředků. „Kontroly ukazovaly až příliš často na to, že veřejné prostředky jsou vynakládány bez ohledu na deklarované cíle,“ upozorňuje Kala. Stát podle kontrolorů často „vyhazuje“ peníze na projekty, které nemají měřitelný přínos pro ekonomiku, což dluhovou zátěž jen dále prohlubuje.

Historie ukazuje, že zadlužování není nevyhnutelný proces. Česku se podařilo státní dluh úspěšně snižovat v polovině 90. let a následně v období mezi lety 2014 až 2018. Současný trend je však přesně opačný a návrat k vyrovnanému hospodaření vyžaduje hluboké strukturální reformy, ke kterým se zatím žádná politická reprezentace plně neodhodlala. Pokud se nepodaří najít rovnováhu mezi příjmy a výdaji, riskuje Česká republika ztrátu důvěry investorů, což by vedlo k dalšímu zdražení půjček na mezinárodních trzích. Jak varuje David Marek: „Ten dluh neustále roste, a pokud se nic nestane, tak poroste nadále. A jednou zkrátka narazí.“