Kvíz: Znáte skutečné výdělky v Česku napříč obory? Nad 60 procent se dostanou jen ti s přehledem, který většině chybí

Tipnete si, kdo v Česku bere pod 30 tisíc, kdo kolem mediánu a kdo míří ke stovce? Ověřte si v kvízu přehled o platech od prodavaček po programátory.

Zdroj fotografie: Jiří Klimenský pro Události247

Když se u rodinného stolu začne mluvit o penězích, většina lidí má rychle jasno, kdo „bere málo“ a kdo si žije nad poměry. Ajťákům se automaticky přisuzují desítky tisíc navíc, prodavačkám zase nálepka nejnižších mezd v okolí. Realita je ale pestřejší a někdy i docela překvapivá, protože do hry vstupuje vzdělání, region, obor i konkrétní firma. Typický dělník ve výrobě si dnes přijde na zhruba 30 tisíc hrubého, zatímco řidič kamionu se často dostává někam ke 45 tisícům. Učitel základní školy je platově blízko celostátnímu mediánu, a rozhodně tak nepatří mezi úplně nejhůře placené profese. Ať už jste zaměstnanec, nebo zaměstnavatel, možná vás překvapí, kde se vaše představa od statistik úplně rozchází.

Kolik se v Česku doopravdy vydělává?

Za poslední roky prošly české mzdy dost divokým vývojem – po období vysoké inflace teprve v roce 2024 začaly reálně růst. Průměrná hrubá mzda se pohybuje kolem 46 tisíc Kč, medián, tedy „prostřední“ mzda, je zhruba 41 tisíc Kč. Z dat mzdových průzkumů zároveň vyplývá, že osmdesát procent zaměstnanců je sevřeno v pásmu zhruba 23 až 79 tisíc Kč hrubého měsíčně, takže extrémně vysoké i extrémně nízké platy jsou spíš výjimkou. V redakci se často setkáváme s tím, že lidé buď podceňují běžné dělnické profese, nebo naopak přeceňují platy v kancelářích. Když pak porovnají vlastní výplatní pásku s čísly z reálných průzkumů, bývají někdy mile, jindy nepříjemně překvapení. I proto dává smysl se k platům vracet s odstupem a bez emocí, jen s čísly.

Jak dobrý máte „radar“ na cizí výplaty?

Tenhle kvíz není o tom, jestli znáte přesnou částku na korunu, ale jestli máte orientační „radar“ na platové hladiny napříč obory. Ověří váš odhad, kde se pohybují prodavačky a dělníci, jak si stojí zdravotní sestry a učitelé a kam se posouvají programátoři nebo finanční analytici. Častou chybou je třeba představa, že všechny vysokoškolské profese automaticky spadají do vysokopříjmové skupiny, nebo že manuální práce znamená zákonitě mzdu blízko minimální. Přitom třeba vysokoškoláci mají medián mzdy kolem 62 tisíc, ale řada konkrétních profesí zůstává hluboko pod touto hranicí. Naopak některé „obyčejné“ pozice, jako zkušený stavební dělník nebo řidič kamionu, dokážou v čistém konkurovat slabším kancelářským rolím. V naší redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí z oficiálních statistik, velkých platových průzkumů a reálných náborových inzerátů, ne z dojmů.

Co vám kvíz naznačí o vaší vlastní mzdě?

Kvíz vám nenabídne žádnou vědeckou studii, spíš bezpečné srovnání vlastního odhadu s tím, co ukazují data. Zkuste si tipnout odpovědi bez kalkulačky a bez proklikávání kariérních webů, jen podle pocitu a zkušeností z vašeho okolí. Možná zjistíte, že některé obory platově přeceňujete a jiné naopak přehlížíte. Nebo vás jen uklidní, že váš vlastní plat se v rámci profese pohybuje docela férově. Berte výsledné skóre jako startovní bod k tomu, jestli má smysl o mzdě vyjednávat, případně přemýšlet o změně oboru. A jestli vás čísla naopak motivují, uvidíte sami po poslední otázce.