Kvíz: Myslíte si, že prezident má větší moc, než ve skutečnosti? U těchto otázek se to láme

Český prezident bývá v kampaních líčen jako všemocná postava, ústava je ale mnohem střídmější. Ověřte si v našem kvízu, co opravdu může – a co ve skutečnosti ne.

Zdroj obrázku:  Martin Strachoň / licence CC BY-SA 4.0

Možná jste seděli u rodinné večeře, když někdo u stolu prohlásil, že prezident by měl „prostě vyhodit tu vládu“. Podobné věty létají v hospodách, na sociálních sítích i v komentářích pod články a znějí docela samozřejmě. Většina lidí má pocit, že hlava státu může lusknout prstem a změnit premiéra, zablokovat neoblíbený zákon nebo donutit ministry k poslušnosti. Jenže česká Ústava je napsaná jinak a prezidentům v ní vyhradila mnohem užší hřiště, než jaké jim přisuzujeme v debatách. Prezident je sice hlavou státu, ale vláda je vrcholným orgánem výkonné moci a odpovídá Poslanecké sněmovně, ne jemu. Tenhle kvíz vám nabízí rychlou možnost zjistit, kde přesně se tahle představa potkává s realitou a kde už se spíš necháváme unášet emocemi. Zkuste si během pár minut projít otázky a tipněte si odpovědi dřív, než začnete přemýšlet „jak by to asi mělo být“.

Co nám kampaně o prezidentovi neříkají

Od zavedení přímé volby prezidenta se zájem o Hrad drží vysoko a každá kampaň posouvá očekávání lidí o kus dál. Kandidáti slibují, že se „postaví vládě“, „zastaví zdražování“ nebo „vrátí pořádek do státu“, i když na to samotný úřad často nemá přímé nástroje. V redakci se s tím setkáváme pokaždé, když děláme rozhovory s voliči: i lidé, kteří politiku sledují roky, mají v hlavě překvapivý mix faktů a mýtů. Část zmatku vychází z toho, že lidé srovnávají českého prezidenta s americkým nebo francouzským, kde má hlava státu úplně jiné postavení a větší přímé pravomoci. Do toho se míchají silné emoce kolem konkrétních osobností, takže se snadno zapomíná na to, co přesně je napsané v Ústavě. Právě proto se teď, v době, kdy se o roli prezidenta zase hlasitě mluví, hodí rychle si osvěžit, kde jeho pravomoci začínají a kde nekompromisně končí.

Kde se nejčastěji pletou i lidé, co politiku sledují

Otázky v kvízu míří na to nejpodstatnější: co prezident opravdu smí, co smí jen s vládou a kde naopak nemá žádné tlačítko. Ověříte si například, kdo je v českém systému skutečným šéfem výkonné moci, co přesně znamená prezidentské veto a jak funguje jmenování vlády nebo soudců. Řada lidí chybuje u detailů, jako je rozdíl mezi jmenováním premiéra a odvoláním vlády, nebo si plete roli prezidenta při volbě soudců a při rozpouštění sněmovny. Naše redakce proto vybrala otázky, které vycházejí přímo z textu Ústavy, reálných politických sporů posledních let i typických argumentů z veřejných debat. Zjistíte, jak často prezident potřebuje spolupodpis vlády, proč není z výkonu funkce běžně odpovědný a kde naopak Ústava počítá s jeho zásahem. Budete potřebovat spíš zdravý selský rozum, schopnost oddělit přání od reality a trochu pozornosti k formulacím, než odbornou znalost paragrafů. Jestli se vám v některých případech budou správné odpovědi zdát překvapivé, je to dobrý signál, že jste narazili na místo, kde se běžná představa s právem míjí.

Otestujete si svůj „hradní“ instinkt?

Zkuste kvíz projít na první dobrou, bez googlení a bez nahlížení do zákonů, jako byste seděli v rychlé televizní soutěži. Možná zjistíte, že byste si u piva nebo na rodinné oslavě stáli za názorem, který ústavní právník smete ze stolu během jedné věty. A možná naopak zjistíte, že máte v hlavě pevnější obraz systému, než si myslíte, a že prezidentské sliby umíte číst s odstupem. Výsledek berte spíš jako bezpečný test odolnosti vůči předvolebním sloganům než jako školní známku z občanské výchovy. Když si pak příště poslechnete, co všechno jeden člověk na Hradě údajně dokáže zařídit, budete mít v zádech vlastní zkušenost z těchto deseti otázek. Tak si připravte hlavu, odložte sympatie k aktuálním politikům stranou a uvidíte sami, jestli byste v testu moci prezidenta prošli.