Očkování je podle řady odborníků jedinou cestou z koronavirové pandemie. Vakcíny na principu mRNA v nich hrají podstatnou roli.
Každá vakcína před uvedením na trh musí projít klinickým testováním. To se provádí na desítkách tisících dobrovolnících, aby se odhalily případné nežádoucí účinky a potvrdila se také účinnost podané očkovací látky. Stejným procesem prošly také vakcíny proti covidu-19. Od klinických zkoušek se ale stále diskutuje o vedlejších účincích. Většina z nich je běžná pro jakékoliv očkování, jedná se o bolest v místě vpichu, únavu, nevolnost. Nová studie se ale zaměřila na vzácné vedlejší účinky, které mohou být závažné a na vzorku jen desítek tisíc dobrovolníků se nemusely projevit.
Vakcíny nezpůsobily závažné stavy
Jak píše server ČT24, studie ukazuje, že mRNA vakcíny Moderna a Pfizer/BioNTech nevedou ke zvýšení závažných zdravotních následků. Na výzkumu se podíleli vědci z federální a soukromé pojišťovny, aby nedošlo ke střetu zájmů. Studie se zaměřila na 23 druhů závažných zdravotních problémů, které by se mohly po podání vakcíny objevit. Jednalo se například o srdeční infarkt, mrtvici, zánět slepého střeva, tvorbu krevních sraženin, Bellovu obrnu nebo Guillainův-Barrého syndrom. Vědci měli k dispozici zdravotní záznamy 6,2 milionu lidí šest týdnů po očkování.
V nich porovnávali výskyt závažných zdravotních následků mezi prvními třemi týdny a následnými třemi týdny po očkování. Přestože se v tomto obsáhlém vzorku lidí vyskytlo mnoho závažných stavů, nic podle expertů neprokázalo, že by byly způsobeny vakcínou. Žádný druh zdravotních komplikací se totiž neobjevil v prvních 21 dnech po očkování ve větším měřítku než ve 22. až 42. dnu po podání vakcíny.
Studie má své omezení
Co se týče anafylaktických příhod, autoři studie odhadli jejich výskyt přibližně v pěti případech na milion očkování. Studie tak může působit povzbudivě, ale samotní vědci upozorňují, že síla statistické analýzy dřívějších údajů není tak dobrá ani silná, jak by bylo potřebné. Nelze tak tedy vyvodit přesvědčivé a úplně jednoznačné závěry. Omezení této studie mohou vyřešit jen další údaje, které by zahrnovaly specifické zdravotní problémy, které nebyly v této práci hodnoceny. Případně byly opomenuty, protože se vyskytly za delší dobu než za šest týdnů po podání vakcíny.
Zároveň je ale třeba si uvědomit, že studie se nezaměřila na dlouhodobé účinky a výzkumníci měli k dispozici jen informace o potížích, na které je upozornili lékaři zúčastněných institucí. To může přinést určitou míru společenského zkreslení. Celou studii financovalo Centrum pro kontrolu nemoci v rámci projektu Vaccine Safety Datalink. Jedná se o iniciativu, která od roku 1990 provádí výzkum důležitých otázek bezpečnosti vakcín u velkých populací.