Pořádný poprask způsobilo vystoupení bývalé ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové, která se veřejně vyjádřila k ženské emancipaci. Okamžitě to schytala od feministek.
Právnická fakulta Univerzity Karlovy se ale za advokátku postavila a podpořila ji. Kovářová ve svém vystoupení bilancovala pozitiva ženské emancipace a také její stinnou stránku. Řekla, že je podle ní stejně důležitá, i když se o ní téměř nemluví. To zvedlo ze židle část feministek, které na její adresu nešetřily kritikou. Informovalo o tom Echo24.
Ministryně si prý není pochybení vědoma
Kovářová si prý není jistá tím, co konkrétně pisatelky otevřeného dopisu z řad studentek rozčílilo natolik, že se podaly stížnost u vedení katedry i akademického senátu. Ke svému vystoupení prý dostala od studentů jen obecné výhrady. Byl i prostor pro diskuzi, ale nikdo ho prý nevyužil. „Moc by mě zajímalo, jaké konkrétní pasáže mého vystoupení způsobily takové pozdvižení. Jaká škoda, že studentky nepoložily své dotazy nebo nekomentovaly má zjištění v diskusi,“ dodala k projevu, který následně publikovala na svých stránkách.
Bývalá ministryně doplnila, že je jí líto, že do Česka dorazila takzvaná „cancel culture“, tedy vytlačování jedinců z profesních a jiných kruhů pro jejich názory. Na Západě je to podle ní už zcela běžné. Ve své přednášce Klady a zápory ženské emancipace, která celou mezinárodní konferenci zahajovala, se ovšem zjevně dotkla několika obzvlášť citlivých míst. Kromě často zmiňované pozitivní stránky totiž zmínila také negativa, která jsou s ženskou emancipací spojena.
Podle stěžovatelek poškodila dobré jméno školy
Jako příklad Kovářová uvedla třeba to, že dříve byla péče o děti téměř výhradně doménou žen. To však s sebou neslo i pozitiva zejména v případě, kdy dojde k rozvodu či rozchodu rodičů. Dnes už je všechno jinak a to podle ní může ženám komplikovat péči o jejich potomky, nebo jim může být toto právo dokonce upíráno. Problémy spojené emancipací nastaly i v oblasti majetkového práva nebo pracovních vztahů, kdy jsou ženy často přetěžovány.
Kovářová připomněla, že rovnost není to samé co stejnost: „Muži a ženy by spolu neměli bojovat, ale spolupracovat a kooperovat. Možná se dnešními snahami a emancipací vracíme na začátek – ke spolupráci dvou bytostí, které se nezbytně potřebují na tomto světě. V době kamenné, ve středověku, ale i včera, dnes a zítra.“ Podle dvou studentek a autorek otevřeného dopisu se Kovářová opírala „pouze o nepodložené domněnky, postrádala akademickou úroveň a strukturu. Mělo tím dokonce dojít i k poškození dobrého jména fakulty.