Stát chce narovnat odvody živnostníků na sociálním pojištění, a proto chystá vyšší odvody. Ekonomové jsou ale proti.
Ministerstvo práce navrhuje, že během tří let by se proto mohly daně zvednout až o 60 procent, psal o tom web Seznam Zprávy. Většina podnikatelů platí na pojistném jen minimální měsíční zálohy a vzhledem k tomu, jak funguje penzijní systém, na ně určitým způsobem doplácejí zaměstnanci. Podle 10 let staré studie totiž platí průměrný zaměstnanec v součtu o třetinu vyšší daně a odvody než průměrný živnostník, píší Seznam Zprávy.
Platby se zvyšují každý rok
Živnostníci už si zvykli, že je zvyšování plateb pravidelné. Za posledních 16 let narostly u obou pojištění zhruba o dvě třetiny. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo loni v září návrh nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu. Právě z něj vyplývá, jak vysoké budou minimální zálohy na zdravotní a sociální pojistné, a také paušální daň. V tuto chvíli je výše minimální zálohy na důchodové pojištění 2944 korun u hlavní činnosti a 1178 korun u činnosti vedlejší.
Na tyto minimální zálohy se podle Ministerstva práce a sociálních věcí spoléhá skoro 400 tisíc podnikatelů, kteří pak odcházejí na odpočinek s těmi nejnižšími důchody. Pojistné se teď platí ze základu čtvrtiny průměrné mzdy, to je nyní asi 10 tisíc korun. Tento základ by se během tří let zvedal až na 40 procent průměrné mzdy. S tím by pak stouply i odvody. Když je teď průměrná mzda 40 324 korun, minimální záloha na sociální pojištění by tak byla 4709 korun namísto současných 2944 korun, dodávají Seznam Zprávy.
Je to nespravedlivé, říká ekonom
Návod, jak postupovat, má vláda od Národní ekonomické rady vlády, která vyšší odvody navrhla. „Jsem pěkně naštvaná, volali z finančního úřadu a pěkně mi hnuli žlučí. Zvedli mi totiž daň pro OSVČ od ledna, ani jsem to nevěděla, hned byl doplatek. Takže další peníze vyhozené oknem. Šetřím kde se dá, ale i tak bude můj rozpočet zase na hraně,“ řekla Událostem247 Jarka Krčmářová z Hodonína.
„Na odvody bychom sahat neměli. Je pro mě nepřijatelné, že po zrušení superhrubé mzdy snížíme daně pro zaměstnance a v návaznosti na to navýšíme odvody pro živnostníky. To by nebylo fér. Oproti zaměstnancům totiž nemají řadu výhod. Nevztahují se na ně žádné zaměstnanecké benefity, nemají maximální délku pracovní doby ani nárok na placenou dovolenou. Navíc nesou náklady spojené s výkonem své práce a ručí vlastním majetkem,“ uvedl pro Události247 ekonom Štěpán Křeček.