Vláda zastropovala ceny energií. Dodavatelé si ale budou účtovat stejně jako dosud nebo i více. Stát jim rozdíl doplatí

Vládou stanovený cenový strop pomáhá především těm, kteří elektrické energie nebo plynu spotřebuje více. Na to mohou někteří lidé doplácet.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Zastropování je pro zákazníky, kteří nebudou platit více, než je stanoveno. Dodavatelé si ale budou účtovat stejně jako dosud, nebo i víc. Stát jim pak rozdíl jednoduše doplatí. Může to vypadat i tak, že pomoc cílí především na movitější domácnosti, které si v zimě vyhřívají například vířivku nebo saunu, všímají si toho Lidovky. Politici neurčili ani limit spotřeby, po jehož přečerpání by lidé platili tržní ceny, pokračují Lidovky.

Vláda by měla lidi motivovat k šetření

Ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor pro Lidovky uvedl, že nevýhoda plošných opatření je právě v tom, že nerozlišuje příjmovou situaci domácností. „Vysoká spotřeba vždy neznamená bohatého podnikatele s bazénem. Naopak je to i třeba důchodkyně, která bydlí v nezatepleném domě, který vytápí elektřinou. Také má vysokou spotřebu, ale její situace je naprosto odlišná od člověka, který si bude v zimě vytápět bazén,“ vysvětlil Gavor pro Lidovky.

Zdroj fotografie: Depositphotos

To, že zastropování nijak nemotivuje k úspornému jednání, si myslí ekonom Lukáš Kovanda. „Například v Rakousku tamní vláda zastropuje domácnostem cenu elektřiny do úrovně 80 procent loňské průměrné spotřeby, jak uvedla začátkem září. Nad úrovní 80 procent budou lidí platit plnou, tržní cenu. Rakouské domácnosti jsou tak motivovány energiemi šetřit, aby spotřebu ideálně stáhly právě na 80 procent loňské spotřeby,“ řekl Kovanda pro Události247.

Nová definice zranitelného zákazníka

Vláda také schválila pomoc velkým firmám kvůli vysokým cenám energií. Jak píše ČT24, návrh ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely počítá s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků. Na podporu firem, především ze zpracovatelského a těžebního průmyslu, ale také zemědělství nebo lesnictví, chce kabinet vyčlenit 30 miliard korun, pokračuje ČT24. Program podle Síkely vznikl na základě takzvaného dočasného krizového rámce, který má zatím platit do konce roku 2022.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Ministerstvo průmyslu oznámilo, že vytvořilo svou definici zranitelného zákazníka kvůli úhradě energií a podpoře od státu, píší o tom České noviny. Teď ji posuzuje ministerstvo práce. Ministr průmyslu Jozef Síkela však to, kdo by měl mezi zranitelné klienty patřit, nepřiblížil. „My jsme definovali z našeho pohledu definici zranitelného zákazníka, kterou v tuto chvíli posuzuje ministerstvo práce. Náš pohled jsme předali,“ citují Síkelu České noviny.