Experti na jazyky a ministerstvo školství se neshodují na výuce druhého cizího jazyka na základních školách
Podle odborníků by na zrušení výuky doplatily znevýhodněné děti a prohloubily by se sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi.
Ministerstvo školství s kritikou podle ČT24 nesouhlasí. Žáci si podle něj budou moci vybrat, kam chtějí své vzdělání směřovat, píše dále ČT24. Ministerstvo tak chce ulevit žákům, kteří mají problém zvládat základní předměty a posílit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání. Všechny školy by i po navrhované změně musely výuku druhého jazyka nabízet. Patřil by ale do skupiny povinně volitelných předmětů, uvádí ČT24.
Menší kolektiv, více prostoru pro žáka
Ministr školství Petr Gazík Událostem247 řekl, že 76 procent základních škol je pro zdobrovolnění povinné výuky cizího jazyka. „Ten druhý jazyk by měl pro školy zůstat povinný, měly by ho povinně nabízet. Výrazným způsobem se tím zkvalitní výuka, protože ty skupiny budou menší. Ti, co mají větší nadání na jazyky mají výrazně větší šanci ve skupině pěti až sedmi žáků se naučit druhý cizí jazyk na obstojné úrovni,“ dodává Gazdík pro Události247.
Přeřazení druhých jazyků ze skupiny povinných mezi povinně volitelné předměty by ale podle odborníků mohlo výrazně snížit počet dětí, které se je budou učit, uvádí ČT24. Příklad berou na Slovensku, které zrušilo povinnost výuky druhého cizího jazyka v roce 2015. Výzkum tam o dva roky později ukázal, že se pak vůbec nevyučoval na šestnácti procentech škol, a to i přesto, že ředitelům zůstala povinnost druhý jazyk jako předmět i nadále nabízet, píše ČT24.
Prohloubení nerovností ve vzdělávání
Zástupci sdružení učitelů cizích jazyků a vysokoškolských pedagogů podle Seznam Zpráv už dříve uvedli, že s návrhem expertů z ministerstva školství nesouhlasí. Volitelnost druhého jazyka podle nich může jen prohloubit nerovnosti ve vzdělávání, které jsou už teď v Česku velké, píší Seznam Zprávy. Experti si také myslí, že druhý cizí jazyk si budou nejčastěji volit především děti ze vzdělanějších rodin, dodávají Seznam Zprávy.
Zrušení povinného vyučování druhého jazyka na ZŠ ale podle ministerstva školství umožní dětem lépe se zaměřovat na předměty, které je zajímají a ve kterých jsou dobré, uvádí ČT24. Změna také zapadá do konceptu velké revize rámcových vzdělávacích programů, kterou resort chystá. Podle ministerstva také neznalost dalšího cizího jazyka děti neovlivní tolik, jako nedostatky v základních školních dovednostech, zakončuje ČT24.
