Tito senioři důchod nedostanou. Stát zpřísnil podmínky, budou muset zpátky do práce
Pokud se chystáte do důchodu, dejte si pozor na to, aby vám byl vůbec schválen. Žádosti o starobní důchod se teď totiž odmítají jako na běžícím páse.
Získání starobního důchodu bude v příštích letech pro řadu lidí složitější než kdykoli dřív. Zatímco dříve bylo odmítnutí žádosti o penzi spíše výjimečné, změny v legislativě a postupné zpřísňování podmínek povedou k tomu, že podobných případů bude postupně přibývat. Ve většině případů je na vině nedostatek odpracovaných roků potřebných pro získání starobního důchodu. Seniorům pak bohužel nezbývá nic jiného, než se na nějakou dobu znovu vrátit do práce.
Stát začne častěji zamítat důchody
Nedávno byla schválena důchodová reforma a s ní se tak mění podmínky pro získání starobního důchodu. Pro některé ročníky to znamená, že do důchodu půjdou až o dva roky později a je tak velmi pravděpodobné, že se stále častěji budou setkávat se zamítnutím důchodu. Důvod je jednoduchý – občané nemají častokrát ponětí o tom, kdy vlastně do důchodu mohou odejít a místo zasloužené penze se tak setkávají s odmítnutím. Dokazují to i statistiky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Počet zamítnutých důchodů každý rok roste a loni dokonce dosáhl rekordní úrovně. Jen v roce 2024 získalo z celkového počtu 58 738 žadatelů starobní důchod jen 47 952. Možná se vám to nezdá až tak málo, ale realita mluví jasně – starobní důchod nezískal každý pátý žadatel. Jen o čtyři roky dříve přitom tento problém trápil každého patnáctého žadatele, s důchodovou reformou však bude zamítnutých důchodů přibývat.
Na vině ale není pouze nedosažení požadovaného věku. Stejně důležité je množství let, během nichž za člověka bylo odváděno důchodové pojištění. Pro řádný starobní důchod dnes musí mít žadatel nejméně 35 let pojištění, pro předčasný důchod od října 2024 dokonce 40 let. Tato změna zásadně omezila, kdo může do předčasného důchodu odejít – možnost se otevře už jen lidem, kteří mají za sebou opravdu dlouhou pracovní kariéru.
Na vině jsou i přísnější pravidla
S nedostatečnou délkou pojištění se pak pojí další zásadní problém a tím je prodlužování důchodového věku. K tomu většinou dochází kvůli tomu, že člověk během svého života určitou dobu neměl práci a musel tak být na úřadu práce. Na to by nebylo nic zvláštního, koneckonců, doba na úřadu práce se do důchodu započítává. Má to však svá pravidla a není tomu tak vždy. Doba na úřadu práce se totiž počítá jen v okamžiku, kdy člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti. Navíc to rozhodně nefunguje tak, že by byl člověk bez práce deset let a stát mu celou dobu do důchodu započítal. Kdepak – započítat se mohou pouze tři roky, z toho do 55 let pouze jeden jediný.
Navíc je tu i nová změna týkající se studia. Pokud o důchod bude žádat člověk, který studoval na střední či vysoké škole po roce 2010, pak se mu jeho studium do důchodu vůbec nebude počítat. Tím mu tak může chybět až šest let, které by se mu normálně započítávaly. No a pak je tu samozřejmě i posunutí důchodového věku. Muž, narozený v roce 1989, by měl při splnění podmínek odejít do důchodu až v 67 letech, před důchodovou reformou by to však bylo možné téměř o dva roky dříve.





