Cena elektřiny neodpovídá tomu, kolik za ní platíme. Na vině je vláda i EU
Ke stanovení konečné ceny elektřiny vede dlouhá cesta. Tvoří ji regulovaná a neregulovaná část. Aktuální zprávy z burzy jsou zavádějící.
Ze všech stran se v posledních měsících valí šokující informace o tom, jak elektřina na burze dosahuje rekordních hodnot. Aktuálně se podle webu Kurzy pohybuje kolem 500 euro za jednu megawatthodinu (MWh). Nedávno se ale dostala i na dvojnásobek. Neznamená to ale, že by lidé museli za elektřinu platit tisíc eur za MWh. Jak vysvětluje web CNN Prima News, tato cena se týká takzvaného spotového trhu na energetických burzách v Evropě, což je místo, kde někdo potřebuje elektřinu hned a někdo jiný ji zároveň k okamžitému odběru nabízí.
Dlouhá cesta k ceně
V tu chvíli tak opravdu existuje někdo, kdo je ochoten i tak vysokou cenu za elektřinu zaplatit. Domácnostem ale proudí energie, kterou prodejci (distributoři) nakoupili už v minulosti za mnohem nižší cenu. Pro občany je tak zásadní, za kolik to bylo. Výrazně by tak mohlo dojít k navýšení ceny až na rekordní hodnoty jen v případě, pokud vysoké ceny na trhu vydrží po dlouhou dobu. To se ale naštěstí neděje, jak je viditelné z grafu na webu Kurzy. Přestože na konci srpna cena překročila tisíc euro, dnes je na polovině.
Přesto to neznamená, že by se situace kolem energií uklidnila a domácnosti se mohly těšit na příznivé ceny. Důvodem je hned několik faktorů. Nejprve je ale nutné vysvětlit, jak se cena elektřiny stanovuje. Jak píše web Energie, pro spotřebitele se skládá za dvou základních složek, a to regulované a neregulované. Neregulovaná ovlivňuje konečnou částku maximálně z 45 procent. Je složená z platby za silovou elektřinu, tedy za skutečně spotřebovanou energii, a dál z poplatku za služby dodavatele.
Alternativní zdroje nepostačují
Regulovanou část stanovuje stát prostřednictvím energetického regulačního úřadu a tvořená je poplatky za distribuci, rezervovaný příkon, na podporu obnovitelných zdrojů energie, na provoz přenosové soustavy, na činnost operátora trhu a samozřejmě také daní z elektřiny a daní z přidané hodnoty, jak píše web Energie. Je tak evidentní, že výpočet ceny elektřiny není zrovna jednoduchou záležitostí. Důvodem aktuálního zvyšování cen jsou také emisní povolenky, které vydává Evropská unie.
Nejen ony ale hrají proti levným cenám elektřiny. Ceny vzhůru táhne také ekologická vlna, kvůli které se například Německo rozhodlo uzavřít většinu jaderných elektráren. V nemilosti jsou v řadě zemích také uhelné elektrárny, které představovaly relativně levnou výrobu elektřiny. Alternativní zdroje navíc nejsou schopny pokrýt poptávku. Roli hraje také zemní plyn, na který EU spoléhala jako na přechodný zdroj na cestě k uhlíkové neutralitě, připomíná web CNN Prima News. Plyn se ale aktuálně stal nástrojem Ruska k vydírání a hrozí jeho nedostatek.
