České školství je lidem pro smích. Změny se dotknou všech. Počínaje kuchařkami, konče řediteli
Vyčerpaní a nemotivovaní učitelé, znuděné děti nucené se učit vše z paměti a jídelníček stejný jako před 30 lety. To je smutný obrázek českého školství.
Obsah článku
Mnoho znalostí bez schopnosti je dát do souvislostí. I tak by se dal shrnout profil českého žáka. V souvislosti se školstvím se v Česku už mnoho let mluví o nutné změně, ale konkrétní kroky nebyly naplněny. Děti se tak stále učí velké množství dat a jmen zpaměti, aniž by byly schopné vše dávat do kontextu a porozumět tomu. To se později logicky odráží i na životě v dospělosti. Roste tak nenápadně další generace lidí, která bude ochotně za často směšný plat pracovat celý život pro státní úřady.
Za dva roky po novém
Takový scénář může státu vyhovovat. Přesto se začíná blýskat na lepší časy. Konečně. O reformách v českém školství, které by se dalo označit za nepokrokové až zaostalé, se mluví desítky let. Dosud ale stále jen mluví. Konkrétní změny by se měly projevit od září 2024. To budou moci školy začít učit podle nového plánu. Revizi vzdělávacích programů pro základní školy ministerstvo školství zahájilo na jaře, jak informoval web TN. Návrhy se setkaly s mnoha připomínkami nejen od odborníků, učitelů či ředitelů, ale také od rodičů.
Mnoho emocí vzbudil návrh, podle kterého se nebudou žáci druhého stupně muset povinně učit druhý cizí jazyk. Školy sice budou další jazyk povinně nabízet, děti si ho ale nemusí zvolit, připomíná web TN. Cílem revoluce v osnovách má být hlavně rozvíjení klíčových kompetencí. Těch má být celkem osm, jednou z nich je i kompetence k řešení problémů, která by měla děti rozvíjet v kritickém myšlení. To se ukazuje, že je v dnešní informační době velmi zásadní. Významně se má v budoucnu také zredukovat vzdělávací obsah.
Změny přináší i kritiku
Jak Události247 před časem informovaly, velkou novinkou revize je také rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející. Jádrový obsah má zvládnout každý žák, nadaným dětem bude nabízen také rozvíjející obsah. Má tak dojít ke zvýšení spoluzodpovědnosti žáků na vlastním vzdělávání. Praxe nakonec může být taková, že se budou děti ve třídách dělit na chytřejší a méně chytré. Kritikou proto nešetří organizace EDUin.
„Bude ještě lehčí posadit šikovné žáky do předních lavic a ty méně nadané do těch zadních, přestože právě oni potřebují školní úspěch ve světě, kde je nízká kvalifikace zatěžující pro státní výdaje,“ cituje hlavního analytika instituce Jana Zemana server Týdeník Hrot. Cesta ke spokojenosti s českým školstvím tak bude zřejmě ještě velmi dlouhá. Změnit se musí i celkový přístup učitelů a ředitelů, kteří se nebudou bát využívat i moderní technologie. A moderní přístup si v neposlední řadě zaslouží také školní jídelny.
