Kolik si vláda půjčila od začátku covidu a jak to hodlá splatit? Část obrovského dluhu zaplatí každý z nás
Vláda tento týden odsouhlasila navýšení schodku státního rozpočtu v letošním roce na 330 miliard korun. Sněmovna novelu projedná v září.
Obsah článku
Koronavirovou pandemií to začala a válkou na Ukrajině to pokračuje. Státní dluh nezadržitelně roste a bude růst i v budoucnu. Ve středu kabinet Petra Fialy schválil novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun, jak píše ČTK. Původně přitom vláda počítala s deficitem 280 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nutnost navýšení ospravedlňuje především válkou na Ukrajině. Ta podle něj může za současnou vysokou inflaci a zvýšila také ceny energií, které stát kompenzuje.
Změna s novou vládou
Výdaje se ale zvýšili i jinde. „Druhou mimořádnou valorizací penzí, příspěvkem pro rodiny s dětmi či historicky prvním nákupem plynu do státních hmotných rezerv,“ cituje šéfa státní kasy ČTK. Celkem tak po novelizaci počítá Česko letos s příjmy 1,678 bilionu korun a výdaji 2,008 bilionu korun. Deficit 330 miliard korun je sice velký, přesto jde o snížení oproti loňskému roku. Jak píše web Business info, v roce 2021 skončil státní rozpočet se schodkem 420 miliard korun. Právě loňský a předloňský rok byly rekordní, co se týče tempa zadlužování.
Důvodem byl především nižší ekonomický růst v důsledku šíření covidu-19. Nová vláda za extrémní zadlužování bývalý kabinet Andreje Babiše kritizovala. „Horší zacházení s veřejnými penězi tato země ve své historii nikdy nezažila a pevně věřím, že už nezažije,“ cituje prohlášení Stanjury z ledna letošního roku server Business info. O sedm měsíců později to ale vypadá, že i nová vláda bude v rychlém tempu zadlužování pokračovat. Jednoduše řečeno vedení země neumí hospodařit tak, aby utratila jen to, co vybere.
Zájem o dluhopisy
Stát by musel zvýšit své příjmy. To by ale znamenalo nepopulární zvýšení daní, protože většina příjmů státu pochází z daní, ať se jedná o zdanění příjmů nebo daně z přidané hodnoty. Pokud se vláda ke zvýšení daní neuchýlí a nedokáže ani snížit výdaje, musí rozdíl někde vzít. Jednou z možností je prodej dluhopisů. Jak vyplývá z informací ministerstva financí, lidé mají o dluhopisy rekordní zájem. V rámci posledního upisovacího období, které proběhlo na konci loňského roku, byly upsány dluhopisy v celkové jmenovité hodně více než 41,1 miliardy korun.
Kromě občanů mohou státní dluhopisy nakupovat také firmy, banky, vlády či nadnárodní instituce. Věřitelé získávají zisk z úroků a mají také jistotu uložených prostředků u státu. Státní dluhopisy souvisí i s růstem státního dluhu. Čím více si stát půjčuje, tím jeho dluh stoupá. Podle zprávy ministerstva financí za první polovinu letošního roku státní dluh vzrostl o 241,9 miliard korun na 2.707,7 miliard korun.
