V případě ohrožení může Česko vyhlásit mobilizaci

Mobilizace může být v Česku zahájena za stavu ohrožení státu nebo při válečném stavu. Vyhlásit je může jenom Parlament. Nařízení mobilizace je svěřeno prezidentovi.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Ukrajinské obranné síly vyzvaly všechny civilisty, aby se připojili k obraně země. A to dokonce bez ohledu na věk. Do zbraně pak vláda povolala všechny muže ve věku 18 až 60 let. V Česku by ve stavu ohrožení státu nebo ve válečném stavu byli nejdříve do boje povolání vojáci z povolání. Jak informuje server CNN Prima NEWS, následně by došlo k povolání vojáků v aktivní v záloze. Jedná se například o vysloužilé vojáky nebo o ty, kteří pravidelně prochází dobrovolným vojenským cvičením. Teprve až poté by přišli na řadu vojáci v záloze.

Výcviku předchází odvod

Podle branného zákona mohou být vojáci v záloze lidé ve věku 18 až 60 let, kteří prošli vojenskou přípravou. Do branné povinnosti mohou být povoláni muži i ženy. Všichni ve věku 18 až 60 let mohou být mobilizováni a musí tedy plnit úkoly ozbrojených sil. Jde především o povinnost se podrobit odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou vojenskou službu. Účelem odvodního řízení je rozhodnout o schopnosti nebo neschopnosti konkrétního občana vykonávat mimořádnou vojenskou službu.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Vojenská pomoc

Po úspěšném absolvování odvodního řízení jsou lidé označeni jako vojáci v záloze a čeká je výcvik. „Potom budou zařazeni k vojenskému útvaru nebo vojenskému zařízení pro plnění konkrétních úkolů. Všude, kde to bude potřeba, budou předcházet potřebný výcvik. Armáda pro tyto situace a stav udržuje dostatečné zásoby výstroje, výzbroje, munice a dalšího vybavení,“ vysvětlil zástupce Ministerstva obrany Petr Sýkora. K výkonu cvičení může povolávat krajské vojenské velitelství. Buď povolávacím rozkazem nebo na základě mobilizační vyhlášky.

Kolik máme vojáků?

Mobilizace může být zahájena za stavu ohrožení státu nebo při válečném stavu. Oba stavy musí vyhlásit Parlament souhlasným stanoviskem nadpoloviční většiny všech poslanců i senátorů. Nařídit mobilizaci pak může prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil, a to na návrh vlády. V případě vyhlášení stavu ohrožení může být mobilizace jen částečná, která platí jen pro část vojáků v záloze nebo pro část země. Tento stav se vyhlašuje v případě ohrožení svrchovanosti státu, jeho územní celistvosti nebo jeho demokratické základny.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Vojáci

V případě vyhlášení válečného stavu se už mobilizace vztahuje na všechny vojáky záloze. K jeho vyhlášení může dojít, pokud je Česko napadeno nebo plní své závazky o společné obraně. Vojáci v záloze doplňují ozbrojené síly podle potřeb. Může tak tedy dojít k aktivaci jen podle věku nebo podle povolání. Česko má konkrétní mobilizační plán (veřejně nedostupný), kde je aktivace vojáků přesně popsána. Podle informací Ministerstva obrany má armáda aktuálně 26 tisíc vojáků, připraveno k boji je z nich asi 18 tisíc. V aktivní záloze slouží zhruba 3600 vojáků.

Diskuze Vstoupit do diskuze
89 lidí právě čte
Autor článku

Martin Duplák

Bývalý redaktor webu ČT24, jehož koníčkem, a dlouhodobě i denní prací, jsou ekonomika a finance. Zaměřuji se také na kulturu a osobnosti.

Zobrazit další články