Čína jako velká hrozba. Svět při svém soustředění na Rusko přehlíží většího nepřítele. Hrozí konflikt ze strany asijského giganta?

Jak píše server ČT24, šéfka americké Sněmovny reprezentantů v úterý přiletěla na Tchaj-wan a nikdo neví, jak na to Čína zareaguje. Už dříve Peking avizoval, že v případě uskutečnění spekulované návštěvy hrozí vážné následky. Zahájeny mají být například námořní a letecké cvičení v okolí ostrova. Do stavu zvýšené pohotovosti byla uvedena také čínská armáda, jak dále informuje web ČT24. Podle Číny cesta Pelosiové narušuje svrchovanost země. USA přitom dlouhodobě uplatňují takzvanou strategickou nejednoznačnost.

Pelosiová jako silný symbol

Spojené státy tak odmítají uznat nezávislost Tchaj-wanu, ale zároveň nevylučují pomoc v případě vojenské akce komunistické Číny. Pelosiová svou cestu považuje za důležitý krok, píše ČT24. „Americká solidarita se 23 miliony obyvatel Tchaj-wanu je dnes, kdy svět stojí před volbou mezi autokracií a demokracií, důležitější než kdy jindy,“ prohlásila předsedkyně Sněmovny reprezentantů krátce po přistání v Tchaj-peji. Přestože USA zdůrazňují, že jde o osobní iniciativu Pelosiové, její návštěva je pro Tchaj-wanu významným gestem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jak připomíná web ČT24, šéfka Sněmovny reprezentantů je nejvyšší americkou představitelkou, která navštívila ostrov za posledních 25 let. Tento významný symbol pro Tchaj-wan rozbouří už tak neklidné vody na politické scéně. Čína neváhala s předvoláním amerického velvyslance v Pekingu Nicholase Burnse, jak informuje ČTK. „Jde o nehorázný krok a jeho následky jsou extrémně vážně,“ uvedl čínský viceministr zahraničí k cestě Pelosiové, cituje ho ČTK. Peking také uvalil na Tchaj-wan ekonomické sankce.

Vojenská velikost Číny

Přerušeny byly dodávky písku na ostrov a naopak z Tchaj-wanu Čína přestává dovážet citrusové ovoce a některé mražené mořské ryby, píše dále ČTK. Tyto kroky mohou být jen začátkem, protože Pelosiová při svém středečním vystoupení v tchajwanském zákonodárném sboru uvedla, že hodlá rozšířit s ostrovem spolupráci na parlamentní úrovni. Čína tak může ve svém chování přitvrdit. Z Pekingu přitom sílí hrozba i kvůli válce na Ukrajině.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jak Události247 nedávno informovaly, čínský ministr zahraničí Wan I prohlásil, že země už „nehodlá jen sedět a pasivně pozorovat, co se tam děje“. To nezní příliš dobře vzhledem k tomu, že Čína má třetí největší armádu na světě s druhou největší tankovou flotilou za Ruskem a druhou největší flotilou ponorek hned za USA. Čína také vlastní jaderné zbraně. Už loni USA upozorňovaly, že Peking bude do roku 2030 vlastnit tisíc jaderných hlavic, jak psal server Novinky.