Finsko se nemůže dočkat přijetí do NATO. Zemi to ale nakonec může přinést větší riziko

Finsko společně se Švédskem podalo minulý týden přihlášku do Severoatlantické aliance. Obzvlášť Finsko, které má s Ruskem dlouhou hranici, se do NATO velmi těší.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Ruská invaze na Ukrajinu vyděsila téměř celý svět. Nejvíce pak země, které s Ruskem sousedí. Finsko má ze všech států Evropské unie s Ruskem nejdelší hranici. Celkem měří 1340 kilometrů a je tak pochopitelné, že má země obavy. Především s ohledem na historii. V roce 1939 došlo k vojenskému střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem poté, co Moskva začala svou ofenzivu bez vyhlášení války. Přestože byli Sověti v početní i materiální převaze, Finům se podařilo útokům úspěšně ubránit.

Neblahá zkušenost v zimní válce

Nakonec ale stejně Finsko postoupilo Sovětskému svazu asi 10 procent svého předválečného území. Zimní válku ukončilo podepsání Moskevského míru v roce 1940, přesto byly ztráty obrovské. Jak uvádí vojenský server Palba, finská armáda zaznamenala více než 98 tisíc mrtvých vojáků, Rudá armáda dokonce přes 131 tisíc obětí. Je tak pochopitelné, že skandinávská země má tuto nemilou zkušenost v paměti a nebude ji chtít opakovat. I proto se Finsko rozhodlo porušit svou vojenskou neutralitu a podat žádost o vstup do NATO.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Tento krok se dočkal podpory nejen politiků, ale také ze strany veřejnosti. Podle serveru ČT24 souhlasí se členstvím Finska v Severoatlantické alianci přes tři čtvrtiny obyvatel. Většina z nich věří, že tento krok ochrání zemi před případnou ruskou agresí. Je to ale skutečně tak? Těžko odhadovat, jak by se zachovaly země NATO v případě ohrožení jednoho z jejich členů. Podle pátého článku Washingtonské smlouvy by ale musely jednat, protože je v něm zmíněno, že útok na jeden členský stát je útokem na všechny.

Překážky na cestě do NATO

„Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným,“ cituje z uvedeného článku server CNN Prima News. Zdá se tak, že by mělo i Finsko zajištěnou ochranu. Rusku se ale takový krok rozhodně nelíbí.

❗️Švédsko a Finsko se pravděpodobně NESTANOU kandidáty na členství v alianci na nadcházejícím summitu NATO, pokud nebudou požadavky Turecka splněny před jeho začátkem, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pic.twitter.com/iET3UoRkzL

— SORRY JAKO (@pozorzmena) May 27, 2022

Krátce po oznámení záměru uvedl náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov, že vstup skandinávských zemí do NATO bude velkou chybou, jak psal server E15. „Obecná úroveň vojenského napětí vzroste, předvídatelnost v této sféře se sníží,“ cituje web jeho vyjádření. Finsko navíc čelí ještě jednomu problému na cestě do Severoatlantické aliance. Nesouhlasu Turecka. Důvodem je spojitost země s osobami napojenými na militantní Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, jak připomíná server ČT24.