Světový jaderný arzenál se bude zvětšovat. Západ může být v ohrožení nejen ze strany Ruska

Válka na Ukrajině opět rozdmýchala strach z použití jaderných zbraní. Navíc se očekává, že země, které je vlastní, budou jejich počty navyšovat.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jaderné zbraně mohou zničit svět. To si lidstvo uvědomilo už v minulém století, a proto v roce 1968 podepsalo 189 států Smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Jen pět zemí, které se k ratifikaci připojilo, jaderné zbraně vlastní. Jde o Spojené státy, Velkou Británii, Francii, Rusko a Čínu. Tyto státy se zavázaly k jadernému odzbrojení. Ostatní země, které se ke smlouvě připojily se zavázaly, že se vzdají práva jaderné zbraně vyrábět nebo je jinak získávat. Naopak smlouvu nepodepsala Indie, Izrael a Pákistán.

Některé státy jaderné zbraně tají

Závazek plynoucí ze smlouvy se nevztahuje také na Severní Koreu, která dokument sice podepsala, ale později vypověděla. Právě KLDR je ta země, od které se v posledních letech objevovala hrozba jaderných zbraní nejčastěji. Až do 24. února, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu a několikrát od té doby jadernými zbraněmi Západu vyhrožovalo. I proto je v této otázce teď celý svět na pozoru. A má být proč. Jak píše server E15, Rusko je s 6255 hlavicemi jadernou velmocí. Konkurovat mu mohou jen USA, které mají 5550 hlavic.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Celkem je na světě 13 080 jaderných hlavic, uvádí Echo24. Vlastnictví jaderných zbraní přiznává ještě Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán a Severní Korea. Spekuluje se také, že jaderné hlavice má ve vlastnictví Izrael, ale oficiálně tato informace nebyla nikdy potvrzena, píše Echo24. Navíc jde o stát, který se Západem má relativně dobré vztahy a z tohoto směru tak nehrozí výraznější nebezpečí. Na rozdíl od Turecka a Íránu. I tyto státy se řadí k těm, u kterých panují domněnky, že jaderné zbraně vlastní.

Čína posiluje

Turecko sice patří k Severoatlantické alianci (NATO), ale napětí mezi Ankarou a Západem je znatelné i v tomto vojenském spolku. Dokládá to například nedávný nesouhlas Turecka s tím, aby do NATO přistoupilo Finsko a Švédsko. Přestože se tak všichni aktuálně obávají hrozby z Ruska, ve střehu by Západ měl být i z jiných stran. Obzvlášť po zprávě Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI).

Včera jsme vyzvali Turecko, aby se začalo k jednáním ke vstupu 🇫🇮 a 🇸🇪 do NATO stavět konstruktivně. Obě země výrazně posílí Alianci. Ocenili jsme pomoc Ankary 🇺🇦 a také snahu zprostředkovat jednání s 🇷🇺 o ukončení války. Jednání o vstupu 🇹🇷 do 🇪🇺 jsou dlouhé roky na bodu mrazu.

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) June 8, 2022

Ten ve své pravidelné zprávě uvedl, že se v příštích letech zvýší nejen světový jaderný arzenál, ale také riziko použití těchto za braní, jak píše server iDnes. Hrozba může přijít například z Číny. Ta podle ústavu SIPRI expanduje v jaderných zbraních. Odhady přepokládají, že má přes 300 nových raketových sil. Státům, které jaderný arzenál nevlastní, což je příklad i Česka, tak zbývá jediná moznost. Tedy ještě více se přimknout k těm zemím, které je mají a v případě napadení by byly schopny zareagovat. Příklon k NATO je tak nutností.