Lidi na vesnicích čekají už brzy krušné časy. Pokud nemají auto, nebudou mít dost možná dobře co jíst
Vesnické obchody dostávají jednu ránu za druhou. Ta energetická ale může být pro většinu z nich ta poslední.
Obsah článku
Mluví se o tom dlouhodobě: obchody na vesnicích jsou ztrátové. Pro to, aby si udržely zákazníky musí často dělat mnoho ústupků v cenách. V době zvyšování cen nejen potravin, ale i energií, je velmi těžké takovou praxi udržet. „Zdražuje všechno, olej, mléčné výrobky… A to ne o jednotky procent, ale o dvacet třicet nebo i čtyřicet procent,“ uvedl pro web iRozhlas majitel koloniálu na Královéhradecku Milan Moravec. Přestože ceny rostou skokově, on takové rozdíly do konečných cen promítnout nemůže.
Ceny se udržet nedaří
Někteří zákazníci by reagovali citlivě a začali by nakupovat jinde. Přitom na vesnických obchodech se počítá každý nakupující. Postupné zdražování si malé koloniály mohou dovolit i pro to, že často doprodávají zásoby nakoupené za příznivější ceny. To ale neplatí u čerstvého zboží. Jeho odbyt tak klesá. „Takže místo celého chleba koupí půlku, čtvrtku, což jsem nikdy před tím nedělal,“ uvedl pro server iRozhlas majitel obchodu ve Lhotě pod Libčany. Přesto mu zůstává mnoho těch, kteří obchod navštěvují.
Často jim ani nic jiného nezbývá. Důchodci žijící na vesnicích nemají auta a možnost dopravovat se za nákupy do velkých měst. Právě na ně dopadne trend, který se pomalu rozjíždí. Vesnické obchody kvůli drahým energiím, které na ně dopadají, zavírají. Obce jsou z toho zoufalé. I proto se snaží pronajímatele obchodů podporovat, jak to jde. I to ale často nestačí. Obchod v Keřkově u Přibyslavi na Vysočině tak skončil po odstěhování prodavačky. Nového nájemce prostoru hledá starosta Martin kamarád zatím marně.
Dotace jako jediná možnost
„Co se týče jenom vybavení, budeme se pohybovat v šestimístných částkách, aby obchod mohl být obnoven,“ vysvětlit pro web CNN Prima News. Některé obchody fungují jen díky dotacím ministerstva průmyslu a obchodu. Nárok mají jen v případě, že jde o jediný obchod s potravinami ve vesnici. Kraje, které finance rozdělují, mohou obcím dávat dvojnásobek jejich podpory provozovateli. Maximálně jde o 60 tisíc ročně. V době, kdy zálohy za energie nezastavitelně rostou, to ale ani tak v mnoha případech nebude stačit.
Lidem nezbude nic jiného, než si zajet na potraviny do větších měst, které hýří supermarkety. Pro někoho to může znamenat překonat cestu několik desítek kilometrů. Pro majitele aut to není problém, pro starší lidi, kteří se hůře pohybují, to může znamenat náročné cestování na celý den. Těm, kteří se pohybovat téměř nemohou, nezbývá než prosit o pomoc sousedy, přátelé či rodinu. Naopak těm, kterým na vesnicích ještě zbývá dostatek sil, to vede k jedinému. Navrací se k zahradničení a práci na poli, aby si co nejvíce potravin obstarali sami.
