Macron zkritizoval Putina. Řekl mu do očí, že se dopustil historické chyby

Jak informuje server Blesk, francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro francouzský regionální tisk nešetřil vůči šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi kritikou. „Myslím, a řekl jsem mu to, že udělal historickou a podstatnou chybu pro svůj lid, pro sebe a pro dějiny,“ cituje šéfa Elysejského paláce web Blesk. Macron také dodal, že ruský prezident je „izolovaný“ a bude náročné, aby se z takového stavu vymanil. Francouzská hlava státu zároveň v rozhovoru nezapřela jistou shovívavost vůči Moskvě, doplňuje Blesk.

Do Kyjeva se Macron nechystá

Znovu tak Macron zopakoval, že Rusko není třeba ponížit. V té souvislosti připomněl, že jednou válka na Ukrajině skončí a bude nutné „vybudovat cestu ven diplomatickými kanály“, píše dále Blesk. I proto zřejmě není v podpoře Ukrajiny tak aktivní jako někteří další evropští politici, kteří své spojenectví přijeli dokázat přímo do Kyjeva. Přesto Macron nevylučuje, že se na Ukrajinu také vydá. Rozhodně nehodlá polevit v jiné podpoře země, informuje Blesk.

„Chceme navýšit finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. A konečně učinit vše pro to, aby se z Ukrajiny dostalo obilí,“ cituje francouzského prezidenta server Blesk. Právě zadržování obilí v ukrajinských přístavech Černého moře vede ke globální potravinové krizi. Na to přijel ruského prezidenta Vladimira Putina do ruské Soči upozornit i předseda Africké unie Macky Sall. „Přijel jsem za vámi, abych vás upozornil, že naše země, přestože jsou daleko od (válečného) dramatu, jsou oběťmi ekonomické krize,“ cituje slova senegalského prezidenta ČTK.

Válka dopadá na i africké státy

Šéf Kremlu měl v reakci dát najevo ochotu „usnadnit“ export ukrajinského obilí, jak uvedl Sall na sociální síti Twitter. Ukrajinské a západní zdroje tvrdí , že ruská Černomořská flotila blokuje přístavy, přes které se obilí vyváží. Rusko takové tvrzení odmítá a obviňuje z přerušení vývozu Kyjev a Západ, jak píše ČTK. Podle Moskvy ukrajinští vojáci zaminovali ukrajinské přístavy a krize je způsobena také sankcemi Západu uvalenými na Rusko i Bělorusko.

Zatímco se obě stranou přou, situace tvrdě dopadá hlavně na africké státy. Tam rostou znatelně ceny obilí a stolních olejů. Státy v Africe, jak připomíná ČTK, dováží velké množství těchto komodit z Ruska a Ukrajiny. Z dat OSN vyplývá, že v letech 2018 až 2020 pocházelo z těchto zemí až 44 procent obilí dovozeného do afrických zemí. I proto senegalský prezident ve svém prohlášení vyzval, aby byly zrušeny sankce na obilí a hnojiva, dodává ČTK.