Putin si nárokuje Moldavsko. Nejchudší země Evropy se hodlá bránit
V poslední době vzrůstají obavy, že se Rusko pokusí ovládnout Moldavsko. Malá země si ale může být jistá, že pomoc ze Západu přijde.
Obsah článku
Web Onet píše, že Rusko plánuje sabotážní aktivitu v Moldavsku, může se pokusit zmocnit mezinárodního letiště v Kišiněvě. Tímto krokem by si Moskva usnadnila přesun svých jednotek na jihozápadní Ukrajinu. Již minulý týden moldavská prezidentka Maia Sanduová varovala, že Rusko hodlá v zemi provést násilný převrat a odstranit současnou prozápadní vládu, informuje web CNN Prima News. Malá a chudá evropská země si ale může být jistá, že pomoc ze Západu přijde.
Neutralita může být minulostí
A to i přestože je formálně neutrální, což znemožňuje vstup do vojenských aliancí. Přesto není Moldavsko samo. Zemi ve své řeči pronesené v Polsku zmínil americký prezident Joe Biden. Moldavská prezidentka se jeho vystoupení ve Varšavě osobně zúčastnila. Web Onet připomíná, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu se mluví o možném ohrožení také Moldavska. Nyní ale Kišiněv o této hrozbě začal mluvit velmi intenzivně. Zároveň dává jasně najevo, že se chce vydat prozápadní cestou.
Dosud se přitom malá evropská země držela spíše zpátky a snažila se hlavně ruského prezidenta Vladimira Putina nenaštvat. V zemi ale evidentně došlo ke změně strategie. I prezidentka Sanduová v minulých dnech uvedla, že Moldavsko bude muset v budoucnu přemýšlet o připojení k větší alianci, která zajistí zemi bezpečnost. Zdá se tak, že Moldavsko již nebude lpět na své neutralitě. Web Onet spekuluje o tom, co stojí za změnou postoje.
Moskva varuje
Připomíná například, že ještě před několika měsíci byla země energeticky závislá na Rusku. Plyn proudil z Gazpromu a elektřina z moldavské elektrárny GRES, která se ale nachází v Podněstří, tedy v oblasti, kterou ovládají proruští separatisté. Nyní země vyšla vstříc energetické nezávislosti a nakupuje plyn i elektřinu na evropských trzích, a to i za vyšší ceny. K odpoutání od ruského plynu výrazně pomohla možnost zvýšit dodávky prostřednictvím transbalkánského plynovodu, uvádí Onet.
Nový směr Moldavska také podporuje výměna v čele vlády. V únoru se stal novým premiérem Dorin Recean, který pár dní po nástupu do funkce oznámil, že země hodlá Podněstří demilitarizovat, píše web iDnes. Takové prohlášení nenechala Moskva bez reakce. Uvedla, že vztahy s Kišiněvem jsou extrémně napjaté a malá země, která je vmáčknutá mezi Rumunsko a Ukrajinu, by je neměla dál hrotit, dodává iDnes. Ruskojazyčné Podněstří se jednostranně od Moldavska odtrhlo v roce 1990.
