Západu už dochází trpělivost: Zatlačil na Peking, aby Putina přiměl k ukončení války

Západní představitelé mají čím dál větší zájem na tom, aby byl konflikt na Ukrajině ukončen. Někteří se kvůli tomu obracejí i na Čínu.

Zdroj fotografie: The Presidential Press and Information Office / Creative Commons / CC BY

Web Čas informuje, že německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková během své páteční návštěvy Pekingu vyzvala Čínu k zatlačení na ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle ní má být na šéfa Kremlu vyvinut dostatečný tlak, aby válku na Ukrajině jednoduše ukončil. Má za to, že čínský prezident Si Ťin-pching je tím pravým, který toho může dosáhnout. Dokládat to má jeho nedávná návštěva v Moskvě. „To, jak tento vliv využije, se bezprostředně dotkne klíčových zájmů Evropy,“ cituje německou šéfku diplomacie web Čas.

Čína jako most k míru

Podle Baerbockové by Peking měl vůči Rusku zaujmout stejnou pozici, jako když se angažoval v jednáních o míru mezi Íránem a Saúdskou Arábií, uvádí server Čas. Německá ministryně k takovým činům Čínu vyzvala během tiskové konference s čínským protějškem Čchin Kangem. Ten v reakci na to uvedl, že Peking je ochotný usilovat ohledně Ukrajiny o mír, píše ČTK. Šéf čínské diplomacie dále upozornil, že jeho země nemá v plánu prodávat zbraně ani jedné ze stran konfliktu.

Meeting with China's Foreign Minister, Minister Baerbock received assurance that China isn't and won't send weapons to Russia.

She urged her counterpart to do more: “Frankly, I wonder why the Chinese positioning does not include calling on the aggressor Russia to stop the war." pic.twitter.com/J4yFig6fu4

— German Embassy Washington (@GermanyinUSA) April 14, 2023

Peking naopak hodlá regulovat export produktů, jež mají duální civilní i vojenské využití, uvádí ČTK. Čching Kang tak reagoval na spekulace, které se nedávno objevily. Jak Události247 psaly tento týden, mezi Ruskem, Čínou a Íránem měla proběhnout tajná jednání o nákupu chemikálií sloužících k pohonu balistických raket. Teherán by je měl získat z Číny a následně dodat Rusku.

Nedávno na možné dodávky z Číny do Ruska upozornil i Kyjev. Vychází z toho, že ukrajinští vojáci nachází v ruských zbraních čím dál více čínských součástek, informuje web iRozhlas. Také proto nyní Západu dochází trpělivost a zatlačil tak na Peking, aby Putina přiměl k ukončení války.

Čínské komponenty v několika zbraních

Nalezeny měly být v navigačních systémech ruských dronů Orlan, kde byl dříve používán švýcarský sytém. K tomu už ale nemá Moskva kvůli sankcím přístup. Čínské součástky měly být podle Ukrajiny také v systémech řízení palby v ruských tancích. ČTK upozorňuje, že Spojené státy a další země mají strach, že Čína poskytne Moskvě vojenskou pomoc přímo. Důvodem je skutečnost, že oficiálně sice Peking tvrdí, že je neutrální, ale Putina ve skutečnosti podporuje politicky i rétoricky.

Zdroj fotografie: Presidential Executive Office of Russia / Creative Commons / CC BY

Čínská hlava státu se se svým ruským protějškem setkala od začátky války na Ukrajině už dvakrát. Se Zelenským ale Si Ťin-pching nejednal ani jednou, uvádí ČTK. Baerbocková během své řeči v Pekingu nicméně ocenila snahy Číny o mírové vyřešení války na Ukrajině. V té souvislosti však zároveň připomněla, že mírový plán, který Peking představil v únoru, neobsahuje přímou výzvu vůči Rusku k ukončení bojů, uvádí web Čas. Podle Čchina Kanga ale jeho země nechce „přilévat olej do ohně“.