Před rokem 1989 panoval v řadě oblastí v Česku chaos, což má stále dopady i na nynější dobu. Například v oblasti nemovitostí.
Web Peníze připomíná, že v 50. letech v souvislosti se zestátňováním majetku došlo ke zrušení povinnosti evidence vlastnictví nemovitostí ve veřejném registru. To nenapravila ani pozdější jednoduchá evidence půdy. Docházelo například k tomu, že se u pozemků, které užívala zemědělská družstva, nezakreslovaly hranice, uvádí web Peníze. Bez majitele jsou zase pozemky dříve vlastněné obcemi či tělovýchovnými jednotami, které později zanikly, případně byly privatizovány.
Nejvíce neznámých majitelů je na Moravě
To je jen nástin důvodů, proč je aktuálně v katastru 150 559 nemovitostí s neznámým vlastníkem či vlastníkem, u kterého chybí osobní údaje, tedy datum narození či adresa. Pro úředníky tato svízel znamená, že nejsou schopni identifikovat skutečného majitele, proto tisíce nemovitostí zůstávají ladem. Přihlásit se o majetky lze pouze do konce roku. Pak nemovitosti bez údajů propadnou státu.
Na konci roku totiž uplyne desetiletá lhůta, během které se měli neznámí majitelé k zapomenutým nemovitostem přihlásit, připomíná web Seznam Zprávy. Zpozornět by měli lidé hlavně v příhraničních oblastech Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje, dále ve středních Čechách, kde se nachází nejvíce nemovitostí bez dostatečně identifikovaných vlastníků. Většinou se jedná o ornou půdu, louky a lesní pozemky. Bez vlastníků jsou také některé ovocné sady, vinice a zahrady.
Lidé se mohou přihlásit
Bez zapsaného majitele jsou také stavby, tedy domy, garáže a zemědělské usedlosti. Po majitelích pátrá dlouhodobě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). „Pokud se vlastník o nemovitost nepřihlásí, neopraví nebo nedoplní údaje, tak od 1. ledna 2024 přejdou nemovitosti bez správně zapsaného vlastníka na stát,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí úřadu Michaela Tesařová. Propadnuté nemovitosti budou nabídnuty státním institucím. Případně dojde na elektronické aukce.
Vyřešení situace pomůže hlavně obcím, které kvůli nezjištěným vlastníkům mají potíže. „Nejasné vlastnictví brání obcím například při rozvoji veřejné infrastruktury, budování cyklostezek nebo inženýrských sítí,“ sdělila pro web Peníze Michaela Tesařová. Ve většině případů úřad v minulosti zjistil, že vlastník nemovitosti nežije, a proto bylo zahájeno dědické řízení. Lidé mohou jednoduše zjistit, jestli nevlastní zapomenutou nemovitost na webu ÚZSVM.