Nepřátelství Číny a Tchaj-wanu sahá hluboko do minulosti. Proč se do toho zapojují Američané?
Návštěva předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu prohloubila napětí mezi Čínou a ostrovem.
Obsah článku
Jak připomíná server Daily Mail, Čína v reakci na návštěvu americké představitelky na Tchaj-wanu spustila vojenská cvičení v okolí ostrova. Trvat mají až do neděle a zapojí se do nich pozemní, vzdušné i námořní síly. Jak dále píše web Daily Mail, vše tak nasvědčuje tomu, že Peking nacvičuje útok na Tchaj-wan, protože čínský prezident Si Ťin-pching slíbil, že ostrov s Čínou znovu sjednotí, v případě potřeby i silou. Takový krok by ale zřejmě nezůstal bez odezvy Spojených států, které jsou blízkým spojencem Tchaj-wanu.
Obavy sílí ze všech stran
Svět tak může být velmi blízko konfliktu mezi dvěma supervelmocemi, který by měl daleko horší důsledky než válka na Ukrajině. Obavy mají hlavně asijské země. Jak píše ČTK, sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) na schůzce v Kambodži vyzvalo ke klidu v Tchajwanském průlivu. Šéfové diplomacií apelují na USA i Čínu, aby se vyhnuly jakýmkoli „provokativním akcím“. Je třeba ale připomenout, že napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem nevzniklo v posledních dnech. Jak píše web Daily Mail, boje sahají více než 100 let do minulosti.
V roce 1911 skoncovala Čína se svou poslední dynastií Čching a země se rozdělila na různé frakce. Posléze došlo ke spojení Čínské nacionalistické strany s Komunistickou stranou Číny, což ale nevydrželo dlouho a strany začaly bojovat mezi sebou. Nacionalisté v roce 1931 ovládali Čínu, ale po napadení země Japonskem byly boje pozastaveny. K obnovení došlo v roce 1945, když se Japonci vzdali. Tentokrát ale nebyli těmi dominantními nacionalisté, ale komunisté, které podporovalo Rusko.
Pohled do historie
Proto v roce 1949 nacionalisté ustoupili z pevniny na Tchaj-wan, který byl pod jejich kontrolou. Vůdce komunistů Mao Ce-tung pak na pevnině založil Čínskou lidovou republiku, jak připomíná web Daily Mail. Tchaj-wan se sice považuje za nezávislou zemi, ale Čína na něj pohlíží jako na odtrženou provincii, která má být znovu sjednocena. Přitom, jak připomíná server Daily Mail, komunisté na ostrově nikdy nevládli. Důležitou roli v tom hrají také USA, které desítky let odmítaly uznat Čínskou lidovou republiku a naopak udržovaly vztahy s Tchaj-wanem.
I proto v minulosti několikrát Američané přispěchali Tchaj-wanu na pomoc. Náklonnost k ostrovu nezměnila ani dohoda, kterou v roce 1979 podepsaly USA s Čínou, když se Peking rozhodl otevřít světu. Stávající napětí roste od roku 2019 poté, co se čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu zavázal ke znovu sjednocení Tchaj-wanu. Aktuální rozbouření pak způsobila šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, která se stala nejvyšší postavenou americkou představitelkou, která za posledních 25 let Tchaj-wan navštívila.
