V Evropě se objevila nová nemoc s úmrtností až 40 procent, přenáší ji v Česku rozšířený hmyz
Ve Španělsku je hospitalizován muž s krymsko-konžskou krvácivou horečkou. Mezi projevy nemoci patří horečka, zimnice, zvracení či překrvené spojivky.
Další strašák je tady. I takhle by se dala shrnout zpráva o tom, že ve španělském Leónu je v nemocnici pacient s krymsko-konžskou krvácivou horečkou, jak informuje server CNN Prima News. Virus tohoto druhu onemocnění se přitom vyskytuje hlavně v Africe, Asii, na Balkánu, případně ve východní Evropě. Po zkušenosti s covidem-19 se dá předpokládat, že u jednoho případu nemusí zůstat a může se rozpoutat nezadržitelná vlna. Především v mediálním prostoru.
Nemoc pochází od klíšťat
Po dvou a půl letech denního informování o počtu nakažených už ale většina společnosti ztrácí zájem sledovat jakékoli další nemoci. Lidé jsou přesyceni hysterií, také mají značnou nedůvěru vzhledem k tomu, jaké lži se kolem covidu-19 objevily. A to hlavně v souvislosti s vakcínou, která měla původně přenosu nemoci zabraňovat, ta ale nakonec není schopna v některých případech zabránit ani těžkému průběhu onemocnění. Při rozšíření krymsko-konžské krvácivé horečky by ale dopady byly značně větší.
Jak píše server CNN Prima News, nemoc projevující se horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy, břicha, zvracením či krvácením dosahuje úmrtnosti až 40 procent. Nemoc přenáší hlavně klíšťata, vyloučen ale není přenos krví infikovaného zvířete nebo člověka, uvádí CNN Prima News. Nakažený je rozpoznatelný také podle překrvených spojivek a hltanu. Jak uvádí Světová zdravotnická organizace u těžkých případů se objevuje i krvácení z dásní, nosu, případně močového měchýře a střev. Může dojít i k náhlému selhání jater nebo plic.
Zisky farmaceutických společností
To všechno budí velký respekt i vzhledem k tomu, že proti krymsko-konžské krvácivé horečce dosud neexistuje očkování. Lékaři umí potlačit jen projevy onemocnění, jak připomíná server CNN Prima News. To vytváří další příležitost pro farmaceutické společnosti. Ty tak zřejmě čeká další úspěšné období poté, co výrazně navýšili své zisky díky vakcíně proti covidu-19. Jak píše Zdravotnický deník, americká skupina Pfizer měla v loňském roce druhý nejvyšší obrat. Tržby přesáhly 81 miliard dolarů, takže došlo téměř k meziročnímu zdvojnásobení.
Zisk Pfizeru pak byl skoro 22 miliard dolarů (zhruba 517 miliard korun) a šlo meziročně o 140 procentní nárůst. Podle webu Zdravotnický deník si výrazně polepšili také další výrobci vakcín proti covidu-19. Nejvíce poskočila v žebříčku Moderna, která měla loni čistý zisk 12,2 miliardy dolarů (téměř 287 miliard korun). Zatímco o rok dříve zaznamenala firma ztrátu ve výši 747 milionů dolarů (asi 17,5 miliardy korun). Další nemoc, která se aktuálně objevila v Evropě, může v budoucnu žebříčkem ještě výrazněji zahýbat.
