Putin kope do svých řad. Tentokrát má problémy s ruskou rozvědkou

Šéf Kremlu chtěl invazí na Ukrajinu světu dokázat, jakou je Rusko velmocí a zabránit rozšiřování Severoatlantické aliance. Web Onet připomíná, že se mu však podařil pravý opak. Z Ruska se stala opovrhovaná země a do NATO vstupují dosud neutrální Finsko a Švédsko. Kvůli Putinovi se rovněž sjednotil Západ, který Ukrajinu podporuje. Jak navíc Onet upozorňuje, velké ztráty zažívají také ruské zpravodajské služby, kterým Putin svými kroky podkopal schopnost provádět vlivové operace v Evropě.

Hromadné vyhošťování

Ruská rozvědka má problémy s udržováním vazeb se svými agenty, kteří Kremlu poskytují důležité informace. Jde například o zprávy týkající se toho, jak bude Západ dál pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině. Podle šéfa finské zahraniční zpravodajské služby Anttiho Pelttariho vedla nepřátelská atmosféra vůči Rusům v Evropě k hromadnému zatýkání agentů a vyhánění špionů. A to včetně těch, kteří pracovali pod diplomatickým krytím, píše Onet.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tyto informace potvrdilo několik západních představitelů pro server Washington Post. Podle nich v boji proti ruským agentům pomohla i zvýšená spolupráce mezi evropskými a americkými zpravodajskými službami. Také díky tomu se podařilo na konci roku 2022 v Německu odhalit zrádce v tamní rozvědce. Špiónem byl vysoce postavený důstojník, uvádí web Onet. Podezřelí ruší agenti byli nalezeni také v Nizozemsku, Norsku, Švédsku, Rakousku, Polsku a Slovinsku, píše Washington Post.

Ruské zoufalství

Už loni přitom bylo po celé Evropě hromadně vyhoštěno více než 400 podezřelých ruských zpravodajských důstojníků z ruských ambasád. Tím měly ruské špionážní služby utrpět za poslední rok největší škody od studené války, upozorňuje Washington Post. Podle západních představitelů díky tomu došlo k otupění schopnosti Rusů provádět vlivové operace v Evropě, zůstat v kontaktu s informátory či poskytovat Kremlu informace o klíčových otázkách.

Putin je bývalým důstojníkem KGB ve východním Německu. Evidentně však nedokázal předvídat následky svých kroků, když nařídil invazi na Ukrajinu. Západ si je zároveň moc dobře vědom, že Moskva se nevzdá a bude se pokoušet své agenty opět nasadit. Dopouští se přitom však mnoha chyb.

„Míra podstupování rizika ze strany ruských agentur se zvyšuje a v některých případech se zdá, že jednají ze zoufalství,“ cituje slova zástupce FBI web Onet. Jde například o posílání vyhoštěných lidí z jedné evropské země do jiného státu s nadějí, že zpravodajské agentury tyto osoby nedokážou identifikovat.