Putinovy plány na Ukrajině nekončí: Moldavsko, Bosna a Srbsko začínají mít vážné obavy
Rusko ve válce na Ukrajině dokazuje, že je schopno téměř všeho. Mocenské ambice Moskvy navíc nemusí skončit Ukrajinou.
Jednou z nejvíce ohrožených zemí ze strany Ruska je bezesporu Moldavsko. Důvodem je i Ruskem okupovaná část Podněstří, kde se stabilně nachází ruští vojáci. Kišiněv chce proto jednat o jejich stažení, píše web ČT24. To však nebude jednoduché, neboť Moskva moldavskou část území o velikosti Zlínského kraje kontroluje již od roku 1990. V Podněstří přitom žije zhruba 350 tisíc moldavských obyvatel. A právě z tohoto území se Rusku daří destabilizovat celou zemi. Moldavsko už na konci loňského roku uvedlo, že si je jisté, že je další na řadě, píše web TN.
Nejde jen o napjaté vztahy v okupovaném Podněstří
Moskva by si útokem na Moldavsko mohla zvýšit sebevědomí. Ve 14 měsíců trvající válce na Ukrajině ruská armáda nedosáhla výraznějších úspěchů, ale v Moldavsku by se plány na ovládnutí zřejmě rychle naplnily. „Moldavsko samo nemá šanci se ubránit. Je to malá země s malinkatou a spíše symbolickou armádou. Byla by to záležitost tak na dvě hodiny, možná bez jediného výstřelu,“ uvedl pro web TN vojenský analytik Jiří Vojáček. I proto se varianta útoku na nejchudší zemi Evropy zdá velmi reálná.
Vážné obavy zní i přímo z Moldavska. „Otázkou není, zda Ruská federace provede novou ofenzivu na území Moldavské republiky, ale kdy se tak stane: buď začátkem roku, v lednu, únoru, nebo později, v březnu nebo dubnu,“ uvedl v prosinci pro stanici TVR šéf moldavské Zpravodajské a bezpečnostní služby Alesandru Musteatsa. Ačkoli k útoku dosud nedošlo, Rusko může překvapit kdykoliv.
Moldavsko navíc není zdaleka jedinou zemí, která se vpádu ruské armády obává. Podobně je na tom také Bosna a Hercegovina. První výhrůžky přišly loni v srpnu, když země uznala územní celistvost Ukrajiny včetně Krymu, píše web TN. Na konci loňského roku pak dostala status kandidátské země Evropské unie, jak informuje web iDnes. Tím skončil dlouholetý proces, po němž může následovat zahájení přístupových rozhovorů, jež zemi povedou do Bruselu. To bezesporu Rusko naštve ještě více.
Bosna a Hercegovina zlobí Moskvu dál
Mnohem více však dělá Moskvě vrásky zájem Bosny vstoupit do Severoatlantické aliance. Podle ruského velvyslance Igora Kalabukova má sice země právo připojit se k jakékoli organizaci, ale pokud se stane součástí bloku, jehož hlavním cílem je zničení Ruska, bude mít Moskva „právo bránit se“, informuje web Sme.
Na Balkáně má Kreml v hledáčku i další zemi, které by se Putin mohl chtít pomstít. Jde o Srbsko, které je na černém seznamu kvůli informacím, že dodávalo zbraně na Ukrajinu. Srbský prezident Aleksandar Vučić byl přitom dříve považován za spojence ruské hlavy státu. Situace se ale mění. Bělehrad dokonce nevyloučil, že se v budoucnu připojí k západním sankcím proti Rusku, píše web TN. Tím by si zřejmě Srbsko podepsalo nemilý ortel a Rusko by ve své zuřivosti mohlo zemi bez milosti napadnout.
Důvod k obavám má rovněž Finsko, které má s ruskou okupací již historické zkušenosti. Rozruch v Kremlu vzbudil nedávný vstup Finska do NATO, jež následně vyvolal ostré reakce. Události247 nedávno informovaly, že se země stala terčem výhružek v podobě zaslání podezřelých zásilek. Kromě toho ruští propagandisté také vyzývali k „osvobození bratrského finského lidu“ a severskou zemi označili za „ruské historické území“, jak píše web iDnes.
