Dlouhodobě se mluví o tom, že ruský prezident si představoval zcela odlišný průběh invaze na Ukrajinu. Nejnovější zprávy domněnky ještě předčily.
Uniklé špionážní dokumenty ukazují, že šéf Kremlu skutečně věřil, že se NATO rozpadne, informuje web Plus Jeden Deň. Poté, co došlo k napadení Ukrajiny, měly Západní státy prosit Rusko, aby jim neublížilo. Nejnovější informace tak potvrzují iluze ruského prezidenta Vladimira Putina o rychlém vítězství ve válce na Ukrajině. Jeho představa byla, že během 3 dnů se ruské armádě podaří dobýt hlavní město Kyjev a sesadit vedení země.
Nad Polskem a Pobaltím měla být bezletová zóna
Nová zjištění pochází z emailů ruské bezpečnostní služby FSB, které získal server The Sun. Mimo jiné z nich vyplývá, že Putin očekával, že po rychlém ovládnutí Ukrajiny se ho Západ začne bát a nastane rozpad Severoatlantické aliance. Dnes se jeho plány zdají být zcela naivní. Podle velitele sil NATO v Evropě Christophera Cavoliho od začátku bojů zemřelo či bylo raněno na 200 000 ruských vojáků, připomíná ČTK. Celý svět také zhruba před rokem obletěly obrázky, jak se z ruské armády řítící se na Kyjev stala ohořelá kolona obrněnců, píše Plus Jeden Deň.
Putin měl přitom i jasné představy o tom, co nastane po úspěšné invazi na Ukrajinu. Uniklé emaily podle webu The Sun ukazují, že ruský prezident chtěl, aby po rychlé akci v sousední zemi NATO akceptovalo ruskou okupaci. Nad Polskem a pobaltskými státy pak měla být vyhlášena bezletová zóna. Právě bezpečnostní hrozbou z Polska a pobaltských států Putin ospravedlňoval válku na Ukrajině.
Rusku se dál nedaří
Šéf Kremlu měl v plánu také aktivaci ruské jaderné triády, což by podle něj vedlo k vystoupení několika států z NATO a možná i z Evropské unie, uvádí Plus Jeden Deň. Tím by dovršil „kolaps Západu“, a některé státy by proto podle jeho scénáře akceptovaly raketové údery na Polsko a pobaltské země. Uniklé informace odpovídají Putinovým projevům, ve kterých například v minulosti označil rozpad Sovětského svazu za „největší geopolitickou katastrofu“ 20. století, připomíná Plus Jeden Deň. Právě invazí na Ukrajinu Rusko mělo svou moc získat zpět.
Putin však se svým plánem tvrdě narazil. Válka na Ukrajině trvá už rok a Rusko je tím, kdo tahá za kratší konec. Moskva navíc kvůli invazi do sousední země čelí řadě sankcí, což zemi oslabuje. Namísto rozpadu Severoatlantické aliance se Putinovi podařilo Západ sjednotit a NATO posílit, což dokazuje i jeho podpora Ukrajiny.
Nejenže se tak Rusku nepodařilo obsadit Kyjev, ale armáda má problém postupovat i na východě Ukrajiny. Podle amerického Institutu pro studium války je nepravděpodobné, že by ruské síly brzy obklíčily i Bachmut, píše ČTK. Ve městě přitom probíhají tvrdé boje už několik měsíců