Ve válce na Ukrajině jsou postupně odkrývána různá zvěrstva, kterých se vojáci dopouští. Vyšetřování je možné hlavně díky přeživším z okupovaných oblastí.
Strategické město Cherson bylo ukrajinskými silami loni na podzim osvobozeno, jeho obyvatelé ale stále zažívají strach. Web CNN píše o případu muže, který strávil nějaký čas v ruském zadržovacím centru. I po několika měsících od odchodu ruských okupantů, se třese strachy. „Byl jsem tady 11 dní a po celou tu dobu jsem ze sklepa slyšel křik,“ uvedl pro CNN 29letý Igor, který nechtěl kvůli obavám zveřejnit své příjmení. Sám čelil fyzickému napadení. Taser údajně Rusové používají na přivítání pro všechny, schytal i několik ran do žeber.
Putinův hrůzný plán
„Lidé byli mučeni, byli biti tyčemi do paží a nohou, dokonce byli napojeni na baterie a zabiti elektrickým proudem nebo vodou,“ uvedl Igor pro CNN. Hrůzy si v Chersonu zažilo zřejmě velké množství lidí. Web CNN připomíná, že šlo o první velké město, které ruské jednotky na začátku března loňského roku obsadily. Osvobozeno bylo až v listopadu. Pak Ukrajinci našli několik zadržovacích center, které sloužily jako mučírny.
Minulý týden vyšetřovatelé z Mobilního týmu pro spravedlnost konstatovali, že provoz a financování minimálně dvaceti takových zařízení bylo přímo z Moskvy, píše web iDnes. Podle nich je cílem ruského prezidenta Vladimira Putina podrobit si ukrajinské obyvatelstvo a zničit jeho identitu. Členové týmu spolupracují s ukrajinskými vyšetřovateli. Podle jejich zjištění se ruské síly řídily v několika okupovaných oblastech konkrétním plánem.
Neobhajitelné praktiky
„V první fázi je nutné zadržet, v mnoha případech pak zabít ty, kteří jsou označení jako vůdci. Tato kategorie lidí by se totiž mohla okupaci fyzicky bránit,“ uvedl pro CNN šéf Mobilního týmu pro spravedlnosti Wayne Jordashe. Ostatní lidé spadají do druhé fáze procesu. „Populaci, která zůstává mimo záchytná centra neustále sledují a filtrují. Takže každého podezřelého se snaží identifikovat“ vysvětlil dále pro CNN.
Řada ze sledovaných je pak deportována do Ruska. Takové metody měly být podle Jordashe použity nejen v Chersonu, ale také například v Buči či Borodiance. Důkazy o tom, co se dělo v mučírnách v Chersonu, vyšetřovatelům předalo minimálně tisíc přeživších, píše web iDnes. Více než 400 osob zůstává nezvěstných. Moskva popírá, že by na Ukrajině páchala válečné zločiny. Realita ukazuje něco jiného. „Mučírny spadaly pod různé ruské bezpečnostní orgány, jako je rozvědka FSB, chersonská pobočka FSB i ruská vězeňská správa,“ cituje iDnes ze zprávy.