Moskva spoléhá na pomoc Číny. Sankce západních zemí totiž Rusku zmrazily zhruba polovinu devizových rezerv
Na Rusko jsou uvalovány kvůli invazi na Ukrajinu od světových mocností čím dál přísnější sankce. Mimo jiné vedou i ke zmražení ruských devizových rezerv.
Obsah článku
Rusko má v důsledku sankcí odstavenou zhruba polovinu devizových rezerv, jak potvrdil tamní ministr financí Anton Siluanov. „Sankce zahraničních zemí zmrazily zhruba 300 miliard dolarů ve státních devizových rezervách, jimiž disponuje Rusko. Dohromady jejich hodnota činí 640 miliard,“ prohlásil šéf ruské státní kasy. Podle iDnes mezi rezervy patří například zlato nebo depozita zahraniční měn. Západní země mají podle Siluanova tlačit i na Čínu, aby omezila obchod s Ruskem a zároveň nedovolila Moskvě přístup k rezervám v čínské měně.
USA varují Čínu
Právě na čínskou náklonnost Rusko spoléhá. „Věřím, že naše partnerství s Čínou nám dovolí obhájit spolupráci, které jsme dosáhli,“ prohlásil ruský ministr financí. A Kremlu to zatím vychází. Čína dosud ruské napadení Ukrajiny neodsoudila. Útok Peking ani nenazývá invazí. Naopak naléhá, aby bylo vyjednáno příměří. USA už proto varovaly Čínu, aby Rusku nepomáhala. Podle amerického poradce pro národní bezpečnost Jacka Sullivana byl Peking upozorněn na možné následky, které mohou přijít, pokud bude Čína Rusku nápomocná.
Sullivan se v pondělí setká v Římě s vysoce postaveným čínským diplomatem Jang Ťie-čchim. Mnohem dříve se ale setkali zástupci Ruska a Číny a dohodli se na spolupráci. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching po únorovém jednání v Pekingu oznámili strategické „přátelství bez hranic“, jehož cílem je obrana proti vlivu USA. Rusko a Čína v poslední době zintenzivnili spolupráci, a to i v souvislosti s tlakem ze Západu kvůli lidským právům.
Moskva chce vojenské vybavení
USA proto situaci bedlivě sledují. Zatím Washington nezaznamenal, že by Čína měla snahu sankce proti Rusku obcházet. V minulém týdnu ale došlo k upozornění americké ministryně obchodu Giny Raimond vůči čínským výrobcům čipů. Varovala je, že pokud budou do Ruska dodávat výrobky podléhající sankcím, budou čelit následkům. V posledních dnech se navíc objevily informace o tom, že Rusko požádalo Čínu o vojenské vybavení.
To vyvrátilo čínské velvyslanectví v USA. Jak informuje ČTK, mluvčí ambasády Liou Pcheng-jü prohlásil, že o informaci o dodávkách zbraní do Ruska nikdy neslyšel. Podle něj je nejdůležitější zabránit tomu, aby se situace na Ukrajině vymkla kontrole. Faktem ale zůstává, že Čína je pro Rusko druhým největším exportním trhem. A to hned po Evropské unii. Více než polovinu z exportu do Číny tvoří ropa a plyn.
