Putinovi na dveře klepe svědomí: Ven se dostaly utajované průzkumy veřejného mínění v Rusku

Nálada v ruské společnosti se v průběhu války výrazně proměnila. Lidé už tolik nestojí na straně svého oblíbeného vůdce.

Zdroj fotografie: President's Secretariat / Creative Commons / CC BY

Ruský prezident Vladimir Putin je pro mnoho Rusů ikonou. Dlouhodobě se těší vysoké popularitě a ani průzkum, který proběhl krátce po invazi na Ukrajinu na tom nic nezměnil. V dubnu ruskou hlavu státu podporovalo podle průzkumu více než 80 procent lidí, píše web ČT24. Společnosti byla v té době předkládána pohádka o rychlé speciální vojenské operaci s cílem Ukrajinu denacifikovat a demilitarizovat. Celou akci Rusové z velké části vnímali jako osvobození sousední země od nacistického režimu.

Rusové chtějí mír

Postupem času si ale Kreml těžko může tento příběh obhájit. Válka trvá více než 9 měsíců a jen nejzarytějším sympatizantům Putina ještě nedochází, že Rusko je neúspěšné. Nejvíce lidí procitlo, když na konci září ruský prezident rozhodl o částečné mobilizaci a válka se tím mnoha rodin dotkla na přímo. I proto nejsou příliš překvapivé závěry nejnovější studie, kterou si nechala udělat Federální bezpečnostní služba Ruské federace. Výsledky průzkumu měly zůstat utajené, ale informace unikly na veřejnost, jak píše web Onet.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Pro Putina jde o jasnou zprávou, že ani obyvatelstvo už není na jeho straně. 55 procent Rusů chce, aby byla s Ukrajinou zahájena mírová jednání. Naopak jen 25 procent společnosti touží po tom, aby válka v sousední zemi pokračovala. Čísla jsou téměř shodná s tím, co v říjnovém průzkumu zjistilo nezávislé sociologické ruské centrum Levada. Podle jejich dat bylo 57 procent obyvatel pro mírová jednání a 27 procent lidí pro pokračování bojů. Je zřejmé, že nálada v ruské společnosti se v posledních měsících výrazně proměnila.

Média dostala jasný vzkaz

Jak připomíná web Onet, v červenci výzkum Federální bezpečnostní služby ukázal, že pro jednání o míru bylo jen 30 procent dotázaných. Objevují se proto zprávy, že Kreml omezí průzkumy týkající se války. Odborníci potvrzují, že změna postoje Rusů vůči bojům na Ukrajině je silně ovlivněná zářijovou mobilizací. „Je to neochota občanů osobně se účastnit vojenských operací. Jejich podpora válčení zůstává vysoká, ale lidé nemají chuť se zapojit osobně,“ cituje vysvětlení ředitele Centra Levada Denise Volkova web Onet.

Mobilizace je přiznání, že Putin prohrává a morálka se propadá. Svědčí o tom i nábor kriminálníků ve vězeních do armády nebo zpřísnění trestů za dezerci. Zděšený útěk tisíců Rusů ze země, aby se vyhnuli mobilizaci a protesty proti válce, ukazují, že kremelská propaganda selhává. pic.twitter.com/7uh5GwTTFR

— Ondřej Benešík (@BenesikOndra) September 22, 2022

Experti upozorňují i na další důvody, proč Rusové mění názor. Podle sociologa Grigorije Yudina ztrácí víru ve „vítězství kvůli porážkám na frontě a nedostatku přesvědčivé teorii, jak přesně by Rusko vyhrálo“. Zároveň ale upozorňuje, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by ruští obyvatelé chtěli aktivně něco měnit, uvádí server Onet. Přesto není vyloučeno, že apatie postupně přeroste v protesty. Kreml si to uvědomuje, a proto měla státní média dostat doporučení, aby téma války příliš netlačila a zaměřila se na pozitivnější zprávy, informuje Onet.