Řada lidí pocházejících z Ruska se kvůli konfliktu na Ukrajině stala v Česku terčem diskriminace. Někteří raději odjeli do Spojených států.
Válka na Ukrajině změnila mnoho. Jednou z věcí je i postoj ke stranám konfliktu. Zatímco Ukrajincům se snaží od konce února všichni pomáhat a mají s nimi soucit, lidé původem z Ruska se setkávají s urážkami i nenávistí. Přitom k tomu není v mnoha případech žádný důvod. I v Česku žije řada Rusů, která s válkou na Ukrajině nesouhlasí a rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina nepodporují. Přesto čelí negativním reakcím okolí, jakmile zjistí, že jsou ruské národnosti.
Porušení lékařské povinnosti
Nejsilnější vlna nenávistí panovala na začátku ruské invaze. Jak v březnu informoval server iDnes, na restauracích, ubytovacích zařízení, ale i lékařských ordinacích se objevovaly vzkazy, že Rusové nebudou obslouženi. Firmy chtěly vyslat jasný vzkaz, že s konfliktem nesouhlasí. Přitom se dopustily diskriminace. U lékařů, kteří se rozhodli neošetřovat kvůli národnosti, šlo dokonce o porušení předpisů, doplňuje iDnes.
„Je povinné přistupovat ke každému stejně. Lékař nesmí odmítnou neodkladnou péči, pokud, a to je jediná výjimka, mu samotnému při jejím poskytování hrozí nebezpečí ohrožení života či zdraví,“ vysvětlil pro iDnes prezident České lékařské komory Milan Kubek. Situace se od té doby trochu uvolnila a mnoho lidí pochopilo, že existují i Rusové, kteří s kroky šéfa Kremlu nesouhlasí. Přesto se například studenti nadále potýkají s problémy. Jak v píše server Hlídací pes, univerzity například ruským zájemcům neumožnují studovat kvůli sankcím takzvané strategické obory.
Studenti přichází o víza
Patří mezi ně nanotechnologie, letectví, jaderné a informační technologie. Specifický postup pro studenty zvolilo vedení pražského ČVUT. Jak píše server Hlídací pes, po ruských studentech požaduje sepsání motivačního dopisu. Obsahovat má například aktivity studenta v pomoci Ukrajině. Řada studentů se tak musí smířit s tím, že jim nebude vízum v Česku prodlouženo. To je i případ Artema Safronova, který studoval v Brně.
Do Ruska se ale nehodlal jednadvacetiletý muž vrátit, a proto se rozhodl vydat do Spojených států. Jak v rozhovoru pro CNN Prima News zmínil, jakmile začala válka na Ukrajině, v Česku se s ním v práci ze dne na dne přestali bavit téměř všichni kolegové. Safronovi se nakonec podařilo přes Mexiko dostat do USA, kde se nyní snaží svůj pobyt legalizovat. Nápomocni mu v tom nakonec byli i někteří přátelé z Česka, jak popsal pro web CNN Prima News.