Sociální sítě jako nebezpečné „hřiště“. Trávení volného času na internetu může negativně ovlivnit mentální zdraví dětí
Sociální sítě jsou v posledních letech pro mnoho lidí součástí každodenního života. A to nejen dospělých, ale také dětí, kterým mohou velmi uškodit.
Stačí se rozhlédnout kolem sebe v parku, ve městě, v obchodním centru, v MHD, v restauraci. Mnoho lidí má před obličejem neustále mobilní telefon a drtivá většina z nich scrolluje sociální sítě. Nejde jen o dospělé jedince, ale také o děti. Výjimkou nejsou ani ty, které ještě navštěvují mateřskou školu. Přitom právě těm nejmladším hrozí na sociálních sítích největší riziko. Na poplach bijí v tomto ohledu také odborníci. ,,Trend začal už před pandemií, covid to jen umocnil,“ popisuje pro web Extra Blanka Hrudková, speciální pedagožka.
Covid situaci zhoršil
Jak píše server Novinky, ze studie britské charitativní organizace Barnardo´s vyplývá, že více než 60 procent expertů pracujících s dětmi má obavy z negativních dopadů už u pětiletých dětí. Sociální sítě ohrožují u nejmladších dětí jejich vývoj, což může mít za následek skutečnost, že v reálném životě pak nejsou tito jedinci schopni komunikace s ostatními. Nejde ale jen o ty nejmenší. Sociální sítě jako Facebook, Snapchat, Instagram nebo TikTok negativně ovlivňují mentální zdraví a vývoj podle odborníků všech do 18 let, uvádí Novinky.
Neschopnost kreativního myšlení, komunikace s ostatními, nezvládání emocí. Z dětí trávících hodně času na sociálních sítích se tak mohou stát asociálové. Nejhorším důsledkem neúměrného využívání sociálních sítí je ale závislost na nich. K tomu svým dílem přispěla také koronavirová pandemie, kdy děti nemohly volný čas trávit s kamarády a byly dlouhé měsíce zavřené doma. Následkem je, že závislost na mobilech, počítačích a sociálních sítích je čím dál častější, jak potvrdila pro server Deník Ilona Šulcová z ústecké adiktologické ambulance pro děti.
Poruchy příjmů potravy, kyberšikana
Odkázání během covidu na virtuální komunikaci děti odstřihlo od reality, což se významně podepsalo na jejich výchovných problémech. Podle Šulcové se u mnohých v důsledku neúměrného trávení času na internetu objevily depresivní stavy, sebepoškozování, sebevražedné myšlenky, píše Deník. Problémem sociálních sítí je také fakt, že lidé se tam prezentují v té ,,nejlepší formě“. To má u dětí často za následek, že se snaží porovnávat se svými vrstevníky. A to ve všech oblastech.
„Mladá generace bude mít co dělat, aby se s fenoménem sociálních sítí vyrovnala. Hodně se o nich mluví v souvislosti s poruchami příjmů potravy. Porovnávají se nejen dovolené, značkové oblečení, ale třeba i tělo a postava,“ upozorňovala pro server SeznamZprávy Marie Salomonová, zakladatelka organizace Nevypusť duši, která se zabývá osvětou v oblasti duševního zdraví. Zhoršený psychický stav dětí navíc nemusí být jediným negativním dopadem sociálních sítí. Vystaveni jsou na internetu také kyberšikaně i sexuálnímu obtěžování.
