Šéf NATO se ostře vyjádřil k Putinovi. Udělal prý nejméně tři zásadní přešlapy

Ukrajina má od začátku ruské invaze podporu západních zemí, ta má pokračovat má i nadále. Dokonce má zesílit, když se řada zemí rozhodla Kyjevu dodat i těžkou techniku. Šéf NATO Jens Stoltenberg v té souvislosti ocenil rozhodnutí německého kancléře Olafa Scholze dodat ukrajinské armádě bojová vozidla Marder, píše web Onet. Stoltenberg předpokládá, že podobné přísliby pomoci budou následovat. Další rozhodnutí ohledně vojenské pomoci má padnout 20. ledna, kdy se na americké základně Ramstein spojenci setkají.

Vyzbrojování jako cesta k míru

„Jsme v klíčové fázi války. Tvrdé boje pokračují. Proto je důležité, abychom Ukrajinu vyzbrojili zbraněmi, které potřebuje k vítězství a k přežití jako nezávislý národ. Může to znít paradoxně, ale vojenská podpora Ukrajiny je nejrychlejší cestou k míru,“ cituje slova generálního tajemníka Severoatlantické aliance Onet. Od Německa očekává, že pošle Kyjevu tanky Leopard 2, které by Ukrajině pomohly znovu získat svá území. Vyjádřil tak naději, že Ukrajina má šanci nad Ruskem vyhrát, dodává Onet.

A to i díky ruským chybám, ke kterým se Stoltenberg ostře vyjádřil. Podle něj jsou „nejméně tři zásadní přešlapy“, kterých se Putin dopustil. „Podcenil odvahu Ukrajinců, jejich ozbrojených sil a jejich politické vedení. Podcenil NATO – naši jednotu, naši připravenost postavit se za Ukrajinu. A přecenil sílu své vlastní armády,“ cituje výpočet šéfa Aliance server Onet. Přesto zároveň varuje před podceňováním Ruska, protože o porážce Putina se zatím nedá mluvit. Co ruské armádě chybí v morálce, je schopna dohnat počty.

Normální vztahy s Ruskem jsou minulostí

Zároveň Rusové ukázali, že jsou ochotni podstoupit těžké ztráty, aby dosáhli svých cílů, uvedl dále Stoltenberg. Příkladem může být postup ruských sil u Bachmutu. Přestože podle Ukrajinců na místě umíralo denně minimálně sto ruských vojáků, Moskva neustoupila, jak Události247 psaly minulý týden. Ať ale další průběh války na Ukrajině bude jakýkoli, podle Stoltenberga k urovnání vztahů mezi Ruskem a Evropou nedojde. „I kdyby akce na Ukrajině utichly, neměli bychom očekávat normalizaci našich vztahů s Ruskem,“ cituje web Onet.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Šéf NATO dále uvedl, že Putin vidí v demokracii a svobodě hrozbu pro svůj režim. NATO přitom posiluje. Brzy by se mělo rozrůst o další dva členy, protože do Aliance se loni rozhodly vstoupit Finsko a Švédsko. Zatím ale není jasné kdy. Vstup severských zemí do NATO zatím nepotvrdily dva státy. Jde o Turecko a Maďarsko, které s konečným rozhodnutím otálí, informuje web Novinky.