Britský premiér chce vytvořit alternativu Evropské unie. Kromě Ukrajiny do ní pozve i pobaltské státy
Velká Británie z Evropské unie vystoupila a Ukrajina zase nesplňuje nároky se stát součástí sedmadvacítky. Představitelé zemí tak chtějí založit vlastní alianci.
Obsah článku
Jak informuje server Novinky, s nabídkou založit alternativu za Evropskou unii přišel za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským britský premiér Boris Johnson. Svou představu měl ukrajinské hlavě státu přednést už na začátku dubna při společném setkání v Kyjevě. Zelenskyj se ale k této možnosti nevyjádřil. Naopak nadále opakuje, že jeho země usiluje o vstup do Evropské unie. Jestli toho může dosáhnout Ukrajině napoví evropský summit, který se uskuteční 23. června, doplňují Novinky.
Zelenskyj chce nadále do EU
Na něm budou lídři sedmadvacítky rozhodovat o tom, jestli Ukrajině dají status „kandidátské země“, jak píše server Novinky. V případě, že představy Kyjeva nebudou splněny, dá se předpokládat, že Zelenskyj na Johnsonův plán přistoupí. Aliance, která má být alternativou vůči Evropské unii, má zahrnovat kromě Spojeného království a Ukrajiny také další státy. Jde o Polsko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Později by se podle informací serveru Corriere Della Serra mělo připojit také Turecko.
Pozvání Johnsona do Ankary je překvapivé vzhledem k tomu, že Britové před vstupem Turecka do EU varovali. Naopak nepřekvapivá je motivace, která má všechny členy spojovat. Jak píše server Novinky, jde o nedůvěru k Bruselu a frustraci z reakce německých představitelů na ruskou agresi. „Spojovalo by je nadšení pro národní suverenitu, liberální tržní hospodářství a zcela jednoznačná neústupnost proti vojenské hrozbě ze strany Moskvy,“ píše server Corriere Della Serra.
Posílení NATO
To zní všechno pěkně, ale zatím není jasné, jak se k tomu postaví potenciální členové nové aliance. Polsko a pobaltské státy jsou součástí Evropské unie a mohlo by to tak pro ně být naopak kontraproduktivní, dodávají Novinky. Jisté ani není, jestli svůj plán Johnson myslí vážně. Někteří evropští ministři považují krok britského premiéra za snahu získat poltické body. A to nejen ve svět, ale také na domácí scéně, kde není dobrá nálada, protože důsledky brexitu na zemi postupně dopadají, píši Novinky.
„Neviděli jsem žádný konkrétní návrh. Netušíme, jaký je jeho obsah, nakolik je reálný a vážný,“ cituje litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise server Novinky. Litevský zástupce vidí jako důležitější jinou cestu. Posílení Severoatlantické aliance. K tomu má dojít tím, že do něj vstoupí Finsko, Švédsko i Ukrajina. Severské státy už do NATO podaly přihlášku. Proti jejich vstupu ale vystupuje Turecko, uzavírají Novinky.
