Západní společnost se po ruské invazi jednoznačně postavila na stranu Ukrajiny, kterou významně podporuje. Někteří ale volají po konci posílání zbraní.
V Berlíně se v sobotu uskutečnila velká demonstrace proti dalšímu posílání zbraní na Ukrajinu, píše web iDnes. Protestující požadovali, aby místo vojenské podpory byla zahájena mírová jednání s Ruskem. Akce se mělo zúčastnit podle policie minimálně 13 tisíc lidí, organizátoři mluví o 50 tisících účastnících. Demonstraci svolala členka postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová a aktivistka za práva žen Alice Schwarzerová. Na akci přečetly takzvaný Manifest za mír, který zveřejnily před dvěma týdny, uvádí iDnes.
Scholz aktivitu nepodporuje
Text, který vyzývá německou vládu k mírovým jednáním místo dalšího posílání zbraní Ukrajině, podepsalo už 650 tisíc lidí. Server iDnes upozorňuje, že Wagenknechtová je kontroverzní političkou i uvnitř vlastní strany, a proto se řada osob z postkomunisticlé Levice od její demonstrace distancovala. Nesouhlas s peticí Manifest za mír dal jasně najevo také kancléř Olaf Scholz a ministr financí Christian Lindner. Západ mírová jednání odmítá i s odvoláním na to, že Moskva trvá na uznání anexe čtyř ukrajinských území.
Loni rozhodl ruský prezident Vladimir Putin o připojení Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti k Ruské federaci na základě referend. Hlasování ale považují západní země za zfalšované. Ani Kyjev není nakloněn mírovým jednáním. Před jejich zahájením požaduje úplné stažení ruských jednotek z ukrajinského území, reparaci a stíhání osob zodpovědných za válečné zločiny, uvádí iDnes. Přesto se nejen v Německu ozývá stále více hlasů, že další vyzbrojování Ukrajiny Západem nikam nevede.
Češi na výzvu k míru neslyší
Web Fórum24 upozorňuje na stanovisko české strany SPD. „My jsme pro humanitární pomoc, nicméně nesouhlasíme s tím, aby se tam dodávaly zbraně,“ uvedla poslankyně hnutí Karla Maříková v diskusním pořadu CNN Prima News. V Česku petice za mír nemá zdaleka takový ohlas jako v sousedním Německu. S iniciativou Mír a spravedlnost přišel bývalý politik Matěj Stropnický, exministr zahraniční Jan Kavan a imunolog Václav Hořejší na začátku ledna. Za cíl si kladou veřejné debaty o válce na Ukrajině a mír.
Autoři výzvy chtěli získat alespoň 50 tisíc podporovatelů, k závěru února ale získali jen okolo 15 tisíc signatářů, píše web CNN Prima News. Mezi nimi je například politolog Petr Drulák, ekonomka Ilona Švihlíková, předsedkyně komunistů a europoslankyně Kateřina Konečná či neúspěšný prezidentský kandidát Jaroslav Bašta. Hlavním požadavkem je, aby vláda ukončila „slovní podporu války“, zastavila dodávky zbraní, došlo k revizi sankcí proti Rusku a byly zahájeny mírové konference, uvádí CNN Prima News.