Zeman utrácel ze všech prezidentů nejvyšší částky. Do Hradu se přitom mohli návštěvníci podívat jen málokdy

Česko mělo za dobu své existence zatím tři hlavy státu. Václav Havel, Václav Klaus i Miloš Zeman stáli v čele země dvě funkční období. Všichni přistupovali ke své funkci trochu jiným způsobem, a to i z finanční stránky. Prostředky na chod Pražského hradu má na starost Kancelář prezidenta republiky. Pro správu majetku zřizuje podle zákona dvě příspěvkové organizace, připomíná web E15. Jde o Správu Pražského hradu, která se stará o provoz Hradu a zámku v Lánech a další organizací je Lesní správa Lány, která má na starost hospodaření v lánské oboře.

Začalo to nárůstem nákladů na pohoštění

Peníze určené pro Kancelář prezidenta republiky postupem času rostou. Zatímco v roce 1997 v čase prezidenta Havla si Hrad vyžádal ze státního rozpočtu 319 milionů korun, v roce 2016, kdy byl v úřadu už Zeman, potřeboval Hrad 458 milionů korun, informuje server Deník. Trend rapidního zvyšování výdajů zesílila Kancelář prezidenta republiky v roce 2020, kdy vynaložila rekordních 654,4 milionu korun, což bylo dokonce o 235 milionu více, než původně bylo schváleno. Důvodem byly hlavně dopady pandemie covidu-19, připomíná web iRozhlas.

Ani v loňském roce nestačil původně stanový rozpočet. Ten nakonec vzrostl o 197 milionů korun na celkových 620 milionů korun, píše web iDnes. Nabízí se otázka, proč Hrad při úřadování Zemana potřebuje o tolik více peněz. Vysvětlení se odkrývá několik. Už na konci roku 2013 se objevily informace, že několik výdajů v rámci takzvaných ostatních nákupů zaznamenaly obrovský nárůst, píše web Novinky. Třikrát tolik oproti létům, kdy úřadoval Klaus požadovala Zemanova prezidentská kancelář na pohoštění.

Vysoké odměny pro Mynáře

Svérázně se k této skutečnosti v té době vyjádřil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Alkohol je drahá položka. Na druhou stranu se do značné míry vrátí spotřební daní do státního rozpočtu. Já s tím nemám problém,“ cituje jeho slova server Novinky. Zeman také pokračoval v tom, co se započalo za Klause. A tím bylo zvyšování platů v prezidentské kanceláři. Za Klausovy éry se sice snižovaly počty pracovních míst na Hradě, ale výdaje na platy neklesaly, připomíná web Novinky. Za Zemanovy éry některým úředníkům platy výrazně rostly.

iZdroj fotografie: David Sedlecký / Creative Commons / CC BY-SA

Na nejvíce si v loňském roce přišel hradní kancléř Vratislav Mynář, který dostal 1 955 488 korun hrubého platu, k tomu získal na odměnách dalších 691 tisíc korun, uvádí web iDnes. To je zhruba čtyřnásobek průměrné úřednické odměny na vedoucí pozici. Velkou část peněz si z výdajů na Kancelář prezidenta republiky ukrojil také mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček, který si přišel na 1 042 479 korun hrubého platu a na odměnách dostal dalších 238 tisíc korun, uvádí dále web iDnes.

Odklon od Havlovy otevřenosti lidem

Celkem byly výdaje na platy na Hradě v loňském roce téměř 100 milionů korun, jak vyplývá ze Závěrečného účtu Hradu. Z uvedeného je zřejmé, že Zeman nastavil ve výdajích prezidentů ČR zatím tu nejvyšší laťku. Bude otázkou, jak se k tomu postaví nová hlava státu, která vzejde z lednových prezidentských voleb. Většina kandidátů slibuje změnu hlavně v jiné otázce. A tím je přístupnost Hradu veřejnosti. Havel byl tím, který po době komunismu začal Hrad postupně otevírat lidem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Mezi lety 1990 a 2003 nechal zpřístupnit řadu prostor, do kterých se dříve běžný člověk nedostal, jako například Jelení příkop, Jižní zahrady nebo Královskou zahradu, připomíná web Aktuálně. Štědře také investoval do rekonstrukcí. Celkem se za Havlovy éry za renovace a údržbu zaplatilo 2,47 miliardy korun. Naopak Klaus příznivcem modernizací hradních interiérů i exteriérů nebyl. Při rekonstrukci Starého královského paláce se proto architekti soustředili hlavně na historickou přesnost, uvádí web Aktuálně.

Rekonstrukce areálu Hradu probíhaly i za úřadování Zemana. Ten se ale proslavil v rámci přístupnosti Hradu negativním způsobem. V létě roku 2016 byly zavedeny bezpečnostní kontroly. Důvodem měla být ochrana proti teroristickým útokům, později mělo jít o ochranu během covidové pandemie, připomíná web Seznam Zprávy. Návštěvníkům to ale přineslo hlavně potíže ve formě front. Teď, na konci svého mandátu, Zeman volá po zrušení bezpečnostních prohlídek, připomíná web Seznam Zprávy. Policie to ale v aktuální situaci odmítá.